Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seChci nebo nechci?
Autor
Popsané listy papíru
Nesmím si dovolit brečet
Nesmím nikdy na zemi klečet
Nesmím si tohle dovolit
Protože pak by si přece každý řekl, že mě zlomí
Na dva díly
Na duši a tělo
Na pocity a myšlenky
Na oči a srdce
A to já nechci
Nebo chci?
Chci cítit svoje vodou po krvi umyté ruce
Chci se v poznámkách donekonečna vypisovat písmenky
Chci vědět co by se bez ostychu dělat mělo
Chci mít dostatek zbývající síly
Na poslouchání problému lidí
Abych jim dokázala lépe poradit
Abych jim jak správně život žít mohla prozradit
Ale přitom bych mohla “JE” sebou v tomhle textu nahradit
A sobě k lepšímu životu svolit
4 názory
Popsané listy papíru
před 6 měsíciDíky za nápad, zní to fajn, mám i texty, kde mám mnohem méně rýmu a záleží no.. na náladě a tak, ale jinak si strašně cením téhle kritiky
Zdá se mi, že se snažíš psát tak, abys byla ve verších co nejvíc upřímná a co nejpřesněji popsat své pocity. To aspoň pro mě je vždycky hrozně těžké a vždycky mě inspiruje, když se to někomu povede.
Říkám si, že možná by ti to šlo ještě lépe kdybys neuvažovala v rýmech. I když jsou básnici, kteří zvládnou oboje, být upřímní i rýmovat (Já jsem to trochu pochopil u Ortena). Ale posuď sama- ty první dva rýmované verše, nezní to trochu vyprázdněně oproti třeba: "
Chci se v poznámkách donekonečna vypisovat písmenky
Chci vědět co by se bez ostychu dělat mělo..."
Tvoje zamyšlení se mi moc líbí... občas asi všichni řešíme podobné problémy.