Trpaslíček

U mě v hlavě bydlí trpaslíček, který obsluhuje obsah mého mozku. Je to takový poťuchlík, piškuntálek, který mi dělá naschvály. 

Mluvím, mluvím, samozřejmě většinou moudra a najednou konec, trpaslíček nedodal správné slovo. Chvilku to okecávám, ale nic platno, to nedodané slovo prostě slabou náhradou moc nenahradíš, není to ono, nebo ho nenahradíš vůbec . 

Soucitné pohledy říkají, nojono už je stará, ale jinak docela milá - bože bude hůř, tak to snad nějak přežijeme  

Hovor dále plyne, trpaslíček dodává správná  slova a najednou zaběhne do skladu, najde a dodá to správné, před chvílí ztracené slovo o které už nikdo nestojí jen já, a já ho radostně dodám do prostoru. Chápající kývání hlavama a výraz v obličeji mých drahých říká, že už je to docela jedno co to bylo. 

Ale já mám radost, ještě to se mnou není tak zlý, vzpomněla jsem si...