Věci se dějí jinak...

Mlha. Váli se po ulici, je bila, tak jako kdyz se prevrhne konev s mlekem.
Neda se chytit, schovat ani uklidit. Proste se tu jen tak znicehonic zjevila a clovek s ni nic nenadela. Musi trpelive cekat nez se rozplyne.
Zacina probleskovat slunicko a tato bila hmota zacina pomalu ustupovat. Tvari se lehce, kdyz jemne se nadnasi nad prastarymi strechami malych domecku. Jeste nez ozari prvni paprsek
zelenou louku, na niz se nedockave nalevaji  pupeny vonavych kvitku, je mlha pryc.
Slunce pomalicku vystupuje mezi mracky. Cim dale je od nas, tim vetsi nam dava teplo, pali nas do tvari a my pred nim utikame do chladiveho stinu. Do stinu, ktereho bychom vlastne bez slunce nepoznali.
Vzduch stoji. Touzime po vetru, tak jako mali kluci, co na podzim skrousene chodi po poli se svymi draky, ktere sami postavili a smutne se divaji na posledni listky na stromech, zda se prece jenom nezachveji.
Nam by stacil ale i maly vanek, co prijemne pohladi nas po tvari. Avsak i takovy maly vanek nam dokaze pokazit radost. Stačí kdyz nam nedovoluje zapalit svicky na narozeninovem dorte.

Dort je krasne vyzdobeny, vse dokonale pripravene, staci jen otrit sirku o krabicku, preskoci jiskra a konecek tohoto drivka se ztrati v plameni. Rychlym pohybem prilozime zapalku ke knotu krasne dortove svicky - vanek se mihne kolem - nikdo ho nepozval na narozeninovou party?  - plamen zhasl stejne rychle jako roztomily usmev  kudrnateho kluciny co netrpelive ceka na mamincin dortik.....
A co dest, neochladil by nas v tomto horkem dni? Ale ted prece nespadne par kapek, aby nas to osvezilo, aby se procistil vzduch  -  to si ty mracky stradaji az nasi dedecci rozprostrou na louce seno, o ktere tak pracne pecuji a jeden nevdecny oblacek vypusti ty velke slzy k nam dolu, jakoby nam chtel sdelit, ze je mu to vsechno velice lito.
A tak si prejeme, aby se slunce schovalo za mraky a uz se neukazovalo. Opravdu? To slunicko? Ty paprsky, co prohrivaji vodu v rybnicich, co davaji tolik sladkosti do cervenych jahudek a do vsech jablicek, do kteych kdyz se zakousneme, vytryskne z nich ta lahodna tekutina, co ji nechame valet po jazyku tak dlouho, jak je to jen mozne a co nas naplnuje okamzitym stestim?

Ted se nam to nelibi, a pak se nam to nebude libit zase --

Veci se proste deji jinak nez se nam to hodi....