Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNechci tvým ohněm plát
Autor
Mirek Č.
Nechci tvým ohněm plát a šířit světlo tmou,
tak řekni jestli jsi pyromanka.
Nechci svůj hledat klíč k tajným brankám,
jenom bych za nimi pošlapal trávu tvou.
Nechci tvůj rytíř být, když ostré kordy tnou,
v románu mém není další stránka,
nechci též osudů spojit lanka,
ty rašple sudičky stejně si po svém tkou.
Nejde mi verše psát bez klišé, které znáš,
snažím se aby ses aspoň smála,
tak si buď Seiferta šarmem svým jinde splaš,
nebo, má kletbo, zkus vyjít z mála.
Kdybych snad bavil tě, hřeje chvála,
však ty svých šetři slov, rovnou mi pusu vraž!
9 názorů
Předpokládám, že většina těch lidí je na sociálních sítích, protože jiné litweby jsou na tom ještě hůř než Písmák. Zůstalo tam jen pár lidí a nic se tam neděje. Na sociálních sítích si každý najde poměrně rychle patřičnou bublinu, která mu sedne. Samotný kybersystém ho brzy obklopí lidmi stejných zájmů a stejného smýšlení. Kolik fanoušků má třeba na Instagramu anglický sonet, to nevím, ale určitě jich bude násobně víc než na Písmáku.
Teď už chápu, že ta rytmičnost je trochu větší věda než jsem myslel. Zdá se, že jde taky o to, kde člověk dělá přirozeně pauzi, možná dlouhé a krátké slabiky. Pardon, jestli to moc pitvám.
Zrovna jsem teď jeden anglický napsal, ale minimálně jeden verš mě tam provokuje, zkusím ho ještě předělat.
A kam zmizeli ti co měli rádi vázaý verš? To už je to tady nebavilo? Jsou teď někdě na těch sociálních sítích?
V desetislabičném jambu může být na konci jak rým ženský, tak rým mužský. S mužským rýmem by tvůj verš zněl třeba takto:
Ke psaní veršů hledej tichý kout.
Já jsem před pár lety psala hlavně anglické sonety. Myslím si totiž, že by se daly v dnešní době docela dobře oživit. Jsou dramatické a dynamické, dají se s jejich pomocí vést polemiky atd. Na Písmáku to ale dočasně fungovalo, jen když tu ještě byl dostatek milovníků vázaného verše.
Děkuji, myslím, že už mi ten jamb docvakl. Jen, neměla by být desátá slabika přízvučná? Ono to slovy, co jsem zvolil, nejde, že?
Ty Shakespearovy sonety v Hilského překladu se mi zdají úžasné. Slyšel jsem jich teď nedávno pár v jedné jeho přednášce, kde je sám recitoval. Rád si někdy přečtu další.
Jako koníček mi to stačí.
Desetislabičný jamb by zněl:
Kout tajný k psaní veršů najdu si.
Co se rytmu týče, toot ti radí dobře, aby sis přečetl Hilského překlady Shakespearových sonetů. Ale pozor: Shakespeare psal anglické sonety a to je něco dost jiného než "kontinentální" evropské sonety produkované hlavně ve Španělsku. Je to něco jiného jak formou tak obsahem.
Pokud se ale časem naučíš sonety psát, bude to jen tvůj ušlechtilý koníček. Ohlas a úspěch tady na Písmáku nečekej.
Děkuji. Promiň za hnidopišství, ale rád bych si tou formou byl jistý. Dvojslabičné slovo a pak nepřízvučná nejde? "Najdu si k psaní veršů tajný kout" - je tohle desetislabičný jamb?
Pokud chceš psát klasický sonet, měl bys používat pouze jedenáctislabičný a desetislabičný jamb. To znamená, že verš nikdy nemůže začínat dvouslabičkým slovem, ale buď slovem jednoslabičným (trochej s předrážkou), nebo slovem tříslabičným.
Tip dávám spíš za pokus o "klasický" obsah.