QUIRKOLOGY o)

BÝT SVÝM VLASTNÍM QUIRKEM

Corrigan (107) navrhuje rozhovor jako příklad "současné autorské konstrukce a propagace vlastního já". Prostřednictvím rozhovorů může autor oslovit své publikum a kritiky tím, že jmenuje a rozptýlí svou vlastní organizující agenturu jako autor (Corrigan 108). Rozhovor v New York Magazine poznamenává, že Andersonova přitažlivost pro vedení studií nespočívá pouze v jeho filmech, ale v jeho "osobě excentrického auteura" (Amsden). Anderson chytře vytváří svou veřejnou osobnost jako svérázného, ale sympatického podivína. Využívá také technologického pokroku DVD a přidává hojné dokumenty ze zákulisí a komentáře, aby vytvořil svůj "neobvykle otevřený a stejně sebevědomý autorský obraz" (Orgeron 43).

V posledních letech komerce postupně pohlcuje filmařskou artikulaci a expresi (Corrigan 104). Dnešní filmaři se musí potýkat se svým uměleckým projevem a komerčním výkonem autorského podnikání. Pro mnoho režisérů je natáčení reklamy pouhým prostředkem k rychlému výdělku, ale pro Andersona je to zkušenost, která mu "umožňuje dále rozvíjet pohádkový život, který jemně zesměšňoval" (Amsden). Ironií je, že Anderson využívá kampaň American Express "Můj život, moje karta" z roku 2007 jako prostředek, který jeho autorský status spíše posiluje, než aby mu bránil.

https://www.youtube.com/watch?v=D0zxg1yJPPY

V reklamě Anderson promlouvá do kamery na place falešného filmu Wese Andersona, obklopen svými stylistickými značkami - nepřehlednou mizanscénou - a svou obvyklou spolupracující podporou - Jason Schwartzman a Dipak Pallana se objevují v epizodních rolích. Orgeron (63) naznačuje, že v této reklamě "je možná zesměšňována režisérská autorita, ale romantická představa o autorovi je udržována právě díky tomuto jemně humornému zpochybňování". Tento klip umožnil nahlédnout do Andersonova životního stylu, v němž zároveň znevažuje a zveličuje svou uměleckou fasádu prezentovanou médiím a divákům. Anderson se prostřednictvím této kampaně zabývá otázkou individuality a umělecké integrity autora v komerční sféře.

Auteurismus lze chápat jako textovou kategorii, v níž je klíčový vztah mezi textem a čtenářem. Crofts (313) navrhuje číst "určité textové charakteristiky jako signifikanty konkrétního signifikátu, zvaného režisér". Analýzou díla Wese Andersonse z hlediska jeho stylistických prvků a narativních aspektů můžeme zkoumat auteurismus jako textovou kategorii.

Translated with DeepL.com (free version)

Co jako dvojí význam uniklo autorovi původního článku?

Na oslavu čehosi jako filmového života slyším v podkresu reklamy filmovou hudbu z Trufautova filmařského arcidíla Americká noc.

Původní článek naleznete zde:

https://screenappeals.wordpress.com/2013/10/22/wes-anderson-auteur/ .