Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seco s tím nic
Autor
dadadik
jsem šla si
tou dennodenní cestou
cestičkou
chodníkem podél domů
oken
pak že nebudou jabka
budou
blejsknu si je
příště
očekávala jsem za rohem
v závětří kotelny
nejdřív kus spacáku
deky
pak velké tašky
nic
malá tmavá hromádka
spal na betonu
přitisklý ke zdi kotelny
asi ho někdo okradl
osud
bez otazníku
10 názorů
Pro mě má ne zrovna klasický slovosled v prvním řádku jakýsi zvláštní šmrnc.
Sem psala, že to není kritika ;) mně jsou kategorie fuk, jen uvažuju o rozdílu volných veršů a prózy... tedy jestli tam rozdíl vůbec je. Nikdy jsem úplně nepochopila, jaké má volný verš "zákonitosti" (a prý je má).
Dala jsem do nezařaditelných... že mě to nenapadlo hned
kdysi jsem to tak dělala stále
Jani - mně nějaký ty kategorie vůbec nezajímají
buď to čtu, nebo ne
dlouhý litanie úplně vyjímečně
:)
a dík
je to celý reál
mohla bych ještě dodávat, ale to není tady u tohoto textu cílem
chci tu podstatu
Teda jo. Docela působivý popis, začala jsem si to představovat a padla na mě tíseň. Moc dobře napsané, řekla bych.
Taky přemýšlím, proč zrovna tenhle text čtu jako prózu a proč jiné volné verše čtu jako volné verše... to nemá být kritika, jen mě to samotnou překvapilo.