Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBest wishes. Congratulation
Autor
Norsko 1
Best wishes. Congratulation
Dřív
desetkrát denně sex
Dnes deset básní
Helou, boys
Píšu. Je třeba
opět
smířit
Papír
s krutou realitou
32 názorů
protože jsi jako Rusko, platí na tebe jenom síla a jinak se nedokážeš domluvit
byl jsem ochoten se omluvit za ty přátele ale potom, co jsi tu předvedl to beru zpět a nebudu si už brát žádné servítky a následky poneseš v plné výši.
něco začneš, co by podle tebe měl někdo brát "s rezervou" a přitom je to sprosťárna a on se brání a tím si podle tebe "začal". to je naprosto zvrácená logika.
tak ber zase "s rezervou" to, co ode mě považuješ za útok. tohle je dvojí metr, to neberu
třeba v básni o Matrixu začnu psát anglicky úryvek z díla a mohli jsme hodit krásný mystický špílec s Architectem a Neem a ty si místo toho vymyslíš nějaké nesmysly o přízvuku a tím hnedka zaútočíš. jsi to TY kdo si začíná. a čím dřív si to uvědomíš, tím líp.
Blbečku a vůl, musíš u mě brát s rezervou. Nicméně, ty sis začal a neseš následky
já nikdy neútočím jako první. já se jen bráním. a jsem schopnej se bránit a budu to dělat, dokud do mě budeš bušit. jakmile přestaneš, přestanu i já, to se neboj.
kde jsem začal? kde?
to s tím stříkáním se Tě nemělo dotknout, bral jsem to čistě jako vtipnou metaforu navazující na ten text. to s těmi přáteli byla možná podpásovka, za to se Ti klidně omluvím, i když to už bylo v momentě, kdy jsme byli ve při a já byl rozohněný. jediný, kdo mě nadává "blbeček", "vůl" jsi Ty
třeba u Litartse jsem psal o té šipce a Tys mi začal nadávat, i když jsem si Tě vůbec nevšímal a mluvil s ním
mám teď jistotu, že když si Tě nebudu všímat, přestaneš s tím? nebo jsem už otevřel Pandořinu skříňku a bude to fičet stále dál?
sám mě oslovuješ či zmiňuješ a pak se divíš že odpovídám. znak vysoké inteligence. nebavit se spolu je imho nejlepší řešení, ani jeden z nás nebude plýtvat čas, energii a karmu. sbohem.
Norsko: podle toho, jak se projevuješ tady na Písmáku, pochybuju, že máš nějaké skutečné kamarády
Toot,
výborná báseň. Připadá mi to jako starý Charles Bukowski. Co to je? Každopádně je to moje parketa a starý Bukowski psal velmi podobně.
Ještě jenom jak ses tu oháněl angličtinou, tak jedna congratulation je nesmysl, má být congratulationS. Asi tě v ústavu kde jsi hospitalizovaný nepouštějí na hodiny angličtiny.
zpola opilý
jsem vypadl z jejího bytu
z jejích teplých peřin
a měl jsem kocovinu
a nevěděl ani, co je to za
město.
chodil jsem dokola
a nemohl jsem najít svoje auto.
věděl jsem ale, že někde je.
a pak jsem se ztratil
taky.
chodil jsem do kola, byla
středa ráno a na jihu
jsem viděl oceán.
jenže jak už to s pitím bývá:
sraní jsem měl úplně
na krajíčku.
zamířil jsem k moři.
těsně u moře jsem uviděl
hnědou cihlovou
budku.
vešel jsem do vnitř. na jedné
z mís funěl nějaký
dědek.
"ahoj kámo," řekl.
"ahoj," odpověděl jsem.
"je to tam k posrání,
že jo?" řekl ten
staroch.
"je," odpověděl jsem.
"nechceš loka?"
"před polednem nikdy."
"kolik máš hodin?"
"11:58."
"tak to máme za dvě minuty."
utřel jsem se, spláchl, natáhl si
kalhoty a vyšel z kabiny.
ten staroch seděl pořád ještě na míse
a funěl
ukázal na láhev vína
u svých nohou
byla skoro prázdná
a já vyžahl asi
tak půlku z toho, co v ní zbylo.
podal jsem mu hrozně starou pomačkanou
dolarovku
a vyšel ven na trávník
a vyblil se.
zadíval jsem se na oceán a ten
vypadal dobře, celý modrý a
zelený a plný žraloků.
šel jsem odtamtud zase zpátky
na ulici
rozhodnutý najít svůj automobil.
trvalo mi to hodinu a čtvrt
a když jsem ho našel
nasedl jsem a odjel
předstíraje, že toho vím zrovna tolik
jako každej
druhej.
podle mě ses asi inkarnoval z asura-loka, takže všude vidíš boj. ale to se snad poddá.
srovnáváš sex s básněmi, tak jsem udělal metaforu. nemyslel jsem to zle. ale to lidi jako ty možná nepochopí.
... i s tím je nutno se smířit. Že v jistém okamžiku se stane četnost básní popisujících onen akt častější, než akt sám.