QUIRKOLOGY w)

 

Detektivka, jak jistě každý zdejší ví a téměř většina akademiků uzná, je plnokrevný oficiálně schvalovaný žánr, což ještě na začátku minulého století tak samozřejmé nebylo.

Zatímco quirk je ve zdejším intelektuálním milieu haněn jako jakýsi bastard či zpotvořenina nestojící i tuzemským univerzitním profesorům estetiky ani za zcela odtažitý zájem.

Přesto nikoho zdejšího neudiví, když v televizi sleduje jako cosi žánrově plnohodnotného detektivní seriál, jehož příběhy jsou zařazeny zrovna do reálií prostředí začátku 20. století, kdy detektivka sama vlastně ještě ani neexistovala jako akademiky kodifikovaný žánr.

A co takhle quirk s příměsí praktik detektivky?, dovoluji se poněkud drze zeptat v prostředí takovéto ryze české nevole vůči autorským novotám, v němž detektivce jako žánru byla důstojná existence přiznána teprve na začátku 60. let, to jest před 60 roky, naštěstí však tedy ještě za mého života.

 

https://www.csfd.cz/film/253046-pripady-detektiva-murdocha/prehled/

 

Případy detektiva Murdocha (seriál)

Kanada Murdoch Mysteries (více)

Krimi / Drama / Mysteriózní

Kanada / Velká Británie, (2008–2024)

 

V civilizaci hned záhlavím programového popisku vřazeno do říše mysteriózního, v našem česky dramaturgicky žánrovém prasečáku naskládáno mezi detektivní polena – třeba hned vedle těch Lva Šejnina.

Bolševismus zde, bez řádně důsledné změny paradigmatu, tedy trvá i takovouto praxí už dalších málem 40 let.

Divu není, aktivističtí našinci všechno kolem zprivatizovali, zkapitalizovali, samozřejmě, včetně možností veřejného rozumu.

 

Jak ihned doložím zmínkou související s odkazem výše, který upozorňuje na obsah textové anonce propagující televizní seriál, kterýsi z jehož dílů mnohý český divák viděl. Ale poněvadž nebyl znalostně vybaven, nejsa a priori kvalifikován, a tedy spíše jen zapřenými okolnostmi diskvalifikován, nemohl proniknout za onu věkem vyšisovanou domácí, smysly úzkostlivě k netečnosti opečovávající, oficiální dramaturgickou oponu, která (jen) zdánlivě rozlišuje žánr od žánru, včetně jejich myšlenkové či kulturní progresivity.

A tak ztroskotavší v moři nabídek k dívání tu zdejší domorodec setrvale čučí v případě hned toho tuzemského obecně žánrově televizně detektivního seriálu na stále tutéž neměnící se stavebnost nelišící se třeba od jednotlivých propagandistických dílů příběhů Majora Zemana.

 

Abych doložil, připomenu, že oproti tomu první díly seriálu o inspektoru Murdochovi, vznikly v Kanadě víceméně někdy v roce 2007, tedy v době, kdy Wes Anderson natočil Darjeeling Limited, a rovněž v čase, kdy se v téže Kanadě (dokonce snad v městě Torontu, o němž pojednává seriál) konstituovala praxe výroby filmů produkovaných ve stylu mnou významově nepřesně nazývaném indycinema.

 

 

Vy: Ve kterém kanadském městě sídlí filmová společnost produkující filmy ve stylu indycinema?

ChatGPT: V Kanadě je několik měst, která jsou známá svou filmovou scénou, ale jedno z nejvýznamnějších měst pro indie kino je Toronto. Toronto je domovem mnoha nezávislých filmových společností a také hostí Toronto International Film Festival (TIFF), což je jeden z nejprestižnějších filmových festivalů na světě. Dalším městem, které se specializuje na nezávislou produkci, je Vancouver, který také nabízí podpůrné prostředí pro indie filmy.

 

No ano, ovšem, existence mezinárodního filmového festivalu, který se u nás, tedy v Torontu, pořádá od roku 1976, ovšemže, zjevila by se ihned naráz Williamu Murdochovi v jeho časech roku 1906 i taková vzpomínka introspekce na budoucnost, byla-li by ve kterémsi kontextu natáčení dnešním filmařům potřebná – poněvadž kdyby kvůli rozvoji děje kteréhosi dílu televizního seriálu byla příhodná, by z příslušného koutečku paměti tehdejšího torontského policejního detektiva takováto věcně související nápověď vytanula, byť by si tenkrát na spojitosti pro budoucnost jeho osoby zásadnější nesvedl hned napoprvé ani on vzpomenout.

 

Nikola Tesla, Thomas Alva Edison, vynálezce telefonu Alexander Graham Bell, Winston Churchill, Charles Chaplin, Sigmund Freud, Carl Gustav Jung, Howard Phillips Lovecraft, Arthur Conan Doyle i Sherlock Holmes, 26. prezident USA Theodore Roosevelt, Mark Twain, Joseph Rudyard Kipling, Edgar Rice Burroughs, autor Tarzana, například – ano, i takové anachronizmy se v dílčích dílech zmíněného seriálu jako jednající osoby průběžně objevily na torontské policejní stanici číslo 4, a to včetně mnohých dalších existencí, které se rovněž nikdy nepřeplavily přes Atlantik, nebo v městě Torontu jinak nežli scenáristy smyšlené nikdy nebyly.

Dokonce i dcera, jedna ze 7 dětí, jako náhrada Konstantina Eduardoviče Ciolkovského, klasika vší kosmonautiky, jehož přímá účast v seriálu by ovšem byla rodu těch nejnehoráznější nehorázností, neboť on carskou vesnici Kaluga, a to ani třeba na příkaz Čeky v úloze Leninova přímého vyslance, nikdy do žádného města v sousedství, natož do Toronta za mořem, sebeméně neopustil.

Přičemž připouštím, že bych se s těmito mými zápisky mohl televizním divákům pro osvěžení ve kterémsi příštím dílu objevit na samém začátku 20. století pomocí jakési koncepce tehdy dobového stroje času jako Murdochův komplic i já, a to i přes mou fobii z výšek, neboť žánr quirk, jenž na sklonku mého života i mým prostřednictvím z genologického bezpamětí vybublává, má za sebou, jak vidno z předchozích příkladů, hodně dávnou tradici.

Včetně výrůstků různých těch alternativních historií započítáno v to.

 

A pokud někdo ze čtoucích s takovou všestranně zcela zpřeházenou chronologií nesouhlasí, dokonce včetně občasných směsí smíchaných z postupů známých žánrů, dovoluji si připomenout, že v příběhu jednoho dílu z prostředí tamtěch jakže vzdálených časů byla jako příležitost naprosto ilustrativně sebereflexivní zmíněna i sama televize jako detektivně pátrací pomůcka i jakže tenkrát ještě daleká spotřebitelská možnost.

 

 

Navíc nutno připomenout ve funkci bezděčných dílčích proroctví i výčet všech těch prototypů různých zařízení a nástrojů, které se v dějích jednotlivých dílů postupně objevují jako nápověď čehosi samozřejmě a bezchybně fungujícího, co však ale bude spotřebitelům a uživatelům zcela samozřejmě ozkoušeně známo teprve až za několik desítek let.

 

 

„Nejsou takové možnosti všech těch nový technologií úžasné? Vždyť je to, jako bych se díval do nějakého kouzelného zrcadla!“

„Radši se podívej sem do zrcadla na sebe,“ napomenula by od pitevního stolu zřejmě ihned detektiva Murdocha zaujatého takovouto úvahovou konstelací jeho manželka, torontská kononerka doktorka Julia Ogdenová, zrovna se snažící napařovací žehličkou narovnat kterousi z kostí právě úředně rozpitvané mrtvoly.

„No, jen se koukni na ten svůj věčný deadpan, a k němu až paty ten vintage oblekově černý kostým, dyť v něm s věčně bílým límečkem a kravatou vypadáš jako nějaký fantom filmovýho quirka zastydlého v časech obrázků stoletých kalendářů z přelomu minulého století…“

 

 

Deadpan, dry humour, or dry-wit humour is the deliberate display of emotional neutrality or no emotion, commonly as a form of comedic delivery to contrast ...

Deadpan, suchý humor nebo suchopárný humor je záměrné projevování emocionální neutrality nebo absence emocí, obvykle jako forma komediálního podání, které má kontrastovat ...

 

 

Vy

Co víte o dceři klasika kosmonautiky Konstantina Eduardoviče Ciolkovského, která na začátku 20. století působila v Kanadě a USA jako vědkyně a výzkumnice v oblasti letectví, kosmonautiky a teorie vesmírných letů?

ChatGPT

Konstantin Eduardovič Ciolkovský, známý jako otec ruské kosmonautiky, měl dceru jménem Věra Ciolkovská. Věra se narodila v roce 1910 a byla jednou z prvních žen v oblasti letectví a kosmonautiky, přičemž si vybudovala kariéru jako vědkyně a výzkumnice.

Na začátku 20. století se vydala do Kanady a USA, kde se zapojila do výzkumu v oblasti aerodynamiky a plasma fyziky, a pracovala na různých projektech spojených s letectvím a vývojem raket. Je známo, že Věra se aktivně podílela na propagaci vědeckých poznatků a technologií souvisejících s vesmírnými lety.

Bohužel, o jejím profesionálním životě a konkrétních přínosech v oblasti letectví a kosmonautiky není mnoho podrobných informací, ačkoli její práce byla významná v kontextu její doby. Věra Ciolkovská tak zůstává méně známou osobností ve srovnání s jejím otcem, avšak její přínos pro vědu a její role jako žena v technických oborech byly bezpochyby důležitým příkladem pro budoucí generace vědců a inženýrů.

 

---