Jsou dojati

Chodí do nablýskaných kazatelen,
skromných či zdobených zlatem.
Co na tom záleží? Někoho dojme skromnost, jiného zlato.

Ať jsou toho či onoho vyznání či víry,
vyslechnou si svou kázeň, rady do života – co a jak.

Jsou dojati tím, co tím udělali pro ostatní.
A pak se vrací ke svým ohavnostem,
jako by neděle nebylo.

Nejsou ale lepší než ti,
kteří nikam nechodí a u svých ohavností rovnou zůstávají.

Ani ti kazatelé nejsou.
Sundají masku a zase se vrací ke svým ohavnostem.
Mohli u nich rovnou zůstat.