Když nemůžu spát

Bývala kdysi noc,

černá a nádherná.

Jen měsíc na nebi

svítil jak lucerna,

ohromná obloha

posetá hvězdami,

hluboký tmavý les,

co šuměl nad námi.

Ticho jak v kostele,

zdobeném anděly.

Po cestě setmělé

spolu jsme kráčeli

a pak jsme nad ránem

usnuli v objetí,

předla jsi potichu,

podobna kotěti.

No a teď ve stáří

vzpomínka přiletí

na tu noc kouzelnou

i na to objetí.

Z té noci během let,

kromě hvězd zářících,

zbyl jsi mi nakonec

jenom ty, měsíci.