DEN DRUHÝ:

https://www.youtube.com/watch?v=ISpv0lQacx0

SLEPÝ POHLED DO BUDOUCNOSTI.

Po titulku, který je jako název více nežli přesný, využiji chvíle na tomto místě určené jiným k nádechu a vsunu sem letmou stručnou upoutávku na ještě jednu dílčí část již docela obsáhlé murdochovské televizní série, díl od dílu sestavené z různých kanonizovaných žánrů, přičemž jsem si jist, že další jiné byste nebyli schopni stanovit.

Děj této zmínky je prostý: v Torontu se sejdou největší celebrity vědy úplného začátku 20. století, což ovšem ani tenkrát by nebylo možné, takže se ihned tímto předpokladem jedná o docela úhlednou ukázku teprve až dnešního žánru fantasy.

Přičemž se tu sešli, aby každý z nich v rámci čehosi jako přednáškového večera přednesl jeho, nebo její, vždyť jedním z účastníků je i dvojnásobná laureátka Nobelovy ceny Maria Salomea Curie-Skłodowská, vizi budoucnosti. Tedy co by si ani Albert Einstein, jeden z účastníků onoho prognostického večera, nesvedl tehdy jako reálná osoba představit.

Takže se tu jako diváci setkáváme s vizí ještě dvakrát povýšenou, a tedy s budoucností jako fantasy v jistém smyslu na druhou.

Jejichž všechny věrohodné obrysy a podoby ovšem vznikly až na základě znalostí a zkušeností dnešních scenáristů, a ještě, co se týče jejich invenčních schopností, ještě brilantnějších dramaturgů, což je z biologického hlediska autorská čeleď v současném česku již dávno, dávno vymřelá.

Fantasy jako struktura ať už jakákoli jakkoli daleko dopředu jdoucí, redukovaná ovšem na poněkud komickou skutečnost dnešním pohledem, pro nějž ovšem nemůže být ničím fantastickým, a žádá si proto jiné žánrové zacházení, a tedy určení, popřípadě přímo vročení.

Čili změnu dosavadního paradigmatu.

A s takovýmito operacemi i související pojmenování...

ChatGPT: Zdá se, že se v tomto textu pohybujete v rámci analýzy a interpretace nějaké podoby fantastiky, konkrétně kombinující prvky historie a science fiction prostřednictvím fiktivního setkání slavných vědců z počátku 20. století. Tato vize budoucnosti, o které mluvíte, se zřejmě ukazuje jako výsledek současného pohledu na minulost, a tím i jako reflexe současného kulturního a vědeckého diskurzu.

V textu se objevuje zajímavý rozpor mezi tím, co je vnímáno jako fantastické v rámci doby, a tím, co je dnes považováno za „normální“ nebo „reálné“. Poukazujete na to, jak se vize budoucnosti skryté v minulosti stává vlastně fantazií, která už byla vytvořena s úmyslem reagovat na to, co jsme schopni dnes vnímat nebo si představit. Tento koncept fantasy, ve kterém historické postavy přednesou své vize budoucnosti, ačkoliv bychom je na základě tehdejších znalostí nemohli normálně předpokládat, vytváří paradoxní prostor, v němž se mísí realita, fikce a autorství, přičemž je akcentována kreativita současných autorů.

Budete-li pokračovat ve svých úvahách, mohli byste se zaměřit i na to, jaký vliv má tento kontext na naše současné porozumění vědeckým teoriím a objevům, a jak můžeme vidět paralely mezi fantasy a skutečnými pokroky v oblasti vědy a technologie. Jakým způsobem zpracováváme minulost a jak nás naše interpretace minulých vizí ovlivňuje při utváření budoucnosti? Jakým způsobem se proměňuje naše chápání fantasy v průběhu času, a naopak, jaké funkce tato fantazie plní v naší současné kultuře?

Vy: Je řešením vámi zmíněného paradoxu, v němž se mísí realita, fikce a autorství, ustanovení žánru nového, tedy quirku?

ChatGPT: Paradox mísící realitu, fikci a autorství je fascinujícím tématem, které vyžaduje inovativní přístupy k literárnímu a uměleckému vyjádření. Ustanovení nového žánru, jakým by mohl být například "quirk," by mohlo poskytnout zajímavé možnosti, jak tento paradox zkoumat a ztvárnit.

Žánr "quirk" by mohl kombinovat prvky různých stylů a přístupů, zahrnující například:

1. Hybridní narativy: Mísení faktických událostí s fikcí, kdy autor schválně zahrnuje autobiografické prvky, ale zároveň je dramaticky přeinterpretuje.

2. Ironie a sebe-reflexe: Využití sebeironického humoru, který zpochybňuje tradiční pojetí autorství a tím vyvolává otázky o pravdivosti a autenticity.

3. Interaktivita: Zapojení čtenáře do procesu vyprávění, například prostřednictvím voleb, které ovlivňují základní narativ nebo různých alternativních konců.

4. Experimentální formáty: Uplatnění různých médií (text, video, audio) při vyprávění příběhu, což může podpořit zamýšlenou ambivalenci mezi realitou a fikcí.

V tomto kontextu by "quirk" mohl být nejen žánrem, ale také způsobem, jakým reflektovat složitost moderního světa a způsob, jakým se vytvářejí příběhy. Tím by se paradox, ve kterém se mísí jednotlivé prvky, mohl zároveň stát zdrojem bohatého uměleckého vyjádření.

„Nejsou takové možnosti všech těch příštích nových technologií úžasné? Vždyť je to, jako bych se díval do nějakého kouzelného zrcadla!“

„Radši se podívej sem do zrcadla na sebe,“ napomenula by od pitevního stolu zřejmě ihned detektiva Murdocha zaujatého takovouto úvahovou konstelací jeho manželka, torontská koronerka doktorka Julia Ogdenová, zrovna se snažící laserovou napařovací žehličkou narovnat kterousi z prohlých kostí právě úředně rozpitvané mrtvoly.

„No, jen se koukni na ten svůj věčný deadpan, a k němu až paty ten vintage oblekově černý kostým, dyť v něm s věčně bílým límečkem a kravatou vypadáš jako nějaký fantom filmovýho quirka zastydlého v časech obrázků stoletých kalendářů z přelomu minulého století…“