Noc

Není o čem dál přemýšlet. Žádný marast v básni není. 

Čti, přemýšlej. 

A co je v něm, co jsem nepochopil?

Ty zas nechápeš, co je v komentáři. 

Pane Voříšku,

nejde o recesi, jen o moje pojetí básně a poezie, k jakému jsem svou usilovnou prací dospěl. Reaguji zde i na opačný proces ve vývoji poezie, která se již mnohde stává pouhým myšlenkovým záznamem, bez tvůrčího vkladu ve smyslu a významu uměleckého díla. Proto si takto hraji s běžnou prozaickou mluvou, ne však nesrozumitelně. Chápu ale, že je to pro někoho náročnější pojetí na pochopení některých částí díla.   

Je to tak, báseň jsem nepochopil. Proč je takhle napsaná. Takhle zašmodrchaně.

Nechápu ani tvoji zarputilost v jejím obhajování, ano v tom samém u tvých dalších děl. Vlastně pořád to samé. 

Píšeš: "Báseň je mistrovská, a to ve všem všudy, od začátku až do konce. Nebojím se to napsat".  Tvoji nebojácnost obdivuji. Jestli nejde o recesi, tak na tvou odvahu nemám. 

Pane Voříšku,

že vy jste báseň nepochopil, nic neznamená. Báseň je mistrovská, a to ve všem všudy, od začátku až do konce. Nebojím se to napsat. Nebudu vám vysvětlovat všechny její finesy, to by bylo zbytečné. Prostě pro každého to není. A jestli je to pro někoho, tak myslím, že je. Nezměním v ní ani čárku, to bych ji zničil, nebo přenesl do jednodušších poloh, o které zase já nestojím. Vyspělá poezie se dál vyvíjí, neskončila pokleslým opakováním starých sonetů a jiných vyježděných básnických schémat, nebo tzv. volnými verši.    

Patrná značná snaha o co nejvíc rýmů. Kvůli ní jsou zde zbytečné vložky, nepřirozené slovosledy, roztrhaná sdělení a neuchopitelné významy: Byl tiše spíše, blíže k vánku do dáli - kdeže byl? Asi blízko spaní - dobře, vjádřit přicházející spánek vánkem do dáli, není špatné, ale marast okolo, tomuto pěknému vyznění, zručně dává zaniknout.

Jasně, po pomalém a soustředěném čtení dojde, že dotyčný neví, jestli se mu ten zvuk zámku zdál, nebo se sem někdo dobývá. Dá se dečifrovat i to, že si šel rychle lehnout, aby zaspal něco zlého. 

Ale přijde - a v tmu zas vyleká / i na to má-li zato / co anebo kdo je to / na jeho hlas

a v tmu zas vyleká? Co to znamená?

co a nebo kdo je to na jeho hlas - co je tohle? Koukni se na to očima čtenáře. Opravdu takto někdo mluví? Kde v tom je v těch verších próza? Co se tam děje? Je to vázaný verš - dá se to recuítovat? Co by si z toho posluchač odnesl? 

Nechal klíče v zámku

pro klid svého spánku

- je výborné, hravé, pochopitelné, i s troškou probleskujícího humoru. Škoda, že zbytek takový není.

Díky Danny za tip, myslel jsem i na tebe, když jsem psal tuto básničku s mírně strašidelným obsahem, avšak s úlevným zakončením. Já mívám takové sny, kdy se mi honí hlavou něco děsivého a potom zase příjemného, nebo naopak. Ona celá ta dnešní doba je taková, samá hrozba, ale i něco dobrého si v ní člověk najde.