Co mi tě zavřeli

Co mi tě zavřeli, trpím neúnosnou samotou,

Ztrácím se a bloudím nekončící temnotou.

Co mi tě zavřeli, já stále marně čekala na světlo naděje,

Poslední naděje ale již ve mě chcipla, teď už jen temnota ve mě je..

Začal mi život ulice, nočních lamp, místo kde není slitování,

Noční život, plný násilí, dealerství, zbraní, peněz co strach nahání.

Každej kouká jen na sebe,za piko prodá vlastního bráchu,

Nejbezpečnější jsou ti, co v sobě nemají už ani kousek strachu.

Uběhl víc jak rok odedne co sem tě ztratila,

Za tu dobu sem si toho tolik prošla a prožila.

Ne jednou mi dala ulice lekcí,

Dlouho trvalo mi, najít správnou korekci.

Co mi tě zavřeli, stále bloudím a často si nevím rady,

Jedno však už vím, smažky nelze mít za kamarády.

Dostala tvrdé rány, zažila pády, ulice mi dala lekci,

Mnohokrát na pokraji sil sembse zvedla sama bez pomoci.

Nikdy se nevzdám! Vstanu tolikrát, kolikrát mě ulice pokusí srazit,

Moje jméno začli znát krysy co uviděli že se mi začlo dařit.

Na ulici nejsou sny, upřímnost, každej si na něco hraje, 

Každej chvíli nahoře ale pak zas dole je..

Zažili jsme hlad a bídu, chvíle chudoby,

Ale nikdo ti nedá větší možnost být sam sebou, ten pocit SVOBODY!