Večer

Dívám se na slunce, jak kreslí stíny

obrázky černavé můj i ten tvůj

a zpívá ticho jen jílů a hlíny

a soumrak zkameněl ve večer svůj.

Brzy už za noci Měsíc se rozlije

po nebi jak z misky, jež slouží psům

ze které u nohou se zvíře napije

pejsek si dá vodu a pán ten rum.

A budou opilí pivem a fenami

a my zas já tebou a ty mnou snad

to říjen zabolel na chvíli bědami

a těla utiší na chvíli hlad.

A ráno budeme dělat, že nespíme

a přitom rty moje ucítíš vstát

a ruce přistanou v bocích tak nevinné

jako loď poprvé přístavu dát.