Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJá mobil
Autor
Jinys
Dávno tomu.
Ale mobil, o kterém je řeč, a který jsem po Tomášovi zdědil, dosloužil teprve nedávno.
Tomáš Štolfa, 12let
Ráno se probudím a je ze mě mobil. Divím se, jak to že jsem se proměnil. Příroda to asi chtěla a proto budu žít mobilní život. Je už 7 hodin a já zase budu muset toho svého Tomáše vzbudit. Zase jako každý den mu budu muset zvonit do ucha a on se stejně nevzbudí. Vzbudil se až na opětovné buzení. Ještě štěstí, že mám opětovné buzení, jinak by přišel pozdě do školy. Je 7:15 a Tomáš právě snídá kakao a rohlík s marmeládou. V 7:20 budu zase zvonit, aby si vyčistil zuby, protože on na to vždycky zapomene. No konečně vyrazil do školy, to byla doba. Ach jo, zase nacpanej trolejbus. Au, snad mě v kapse Tomášových kalhot neumačkají. Zastávka, vystupujeme. Ještě několik desítek kroků a jsme oba ve škole.
Už zvoní. Tady v lavici je to docela dobrý. Tomáš si se mnou ve vyučování hraje a poslouchá na sluchátkách MP trojku. Docela zábava. Při poslouchání je jedna nevýhoda, že se vybíjím, a to mi nedělá dobře. Ještě mám před sebou skoro celý den a proto musím vydržet. Musím hrát ještě v hudební nauce, ve zpěvu a ještě k tomu na cestě domů. Protože jsem telefon první třídy tak už mohu ze sebe dělat televizor. No prostě jsem multifunkční věc a na tom se nic nezmění. Ten kdo mě má, se mnou může mými schopnostmi chlubit. Protože je Tomáš zapomětlivý, jednou mě zapomněl v lavici a já jsem byl celou noc u paní, která ve třídě uklízí. Vrátila mě až druhý den.
Po takové zkušenosti jsem se na Tomáše dosti naštval a naschvál jsem ho ráno nevzbudil a on přišel do školy pozdě. To byla sranda náramně jsem se pobavil. Myslím, že si to zapsal za uši a už mě nikdy a nikde nezapomene, doufám.
Každý večer mě Tomáš chce udělat radost a začne mě nabíjet. Nabíjení mám rád, protože se mi dobíjí energie. Vy lidi to ale znáte jinak. Mě musí strčit do zásuvky, ale vás nikdo nikam nestrká. Vy si jenom dáte nějakou mysli tyčinku a je to hotové. Nevýhoda je, že mě nabíjejí přes noc a já nemůžu spát a jsem celý den unavený. Já bych vám klidně vyprávěl dál, ale Tomáš chce telefonovat.
Tak já jdu na to, ahoj.