Časosběrná

 

Za okny tma jak povidla

zůstanu uvnitř, abych neuklouzla. 

A uvnitř tma se smutkem spletená

a ticho s výčitkami 

a my 

sami 

  

Drkotáním přivolávám slunce 

v noci zdi hladím dlaní 

ze zahrady ukradený motiv stromu 

chce domů 

do řádku v psaní 

vždyť na jediné strunce 

život nevisí 

 

Spánkem nedělním 

stírám chaos 

v srdci z čokolády

Sním

Smím? 

Rozpouštím srdce

Horce voní 

křehký šálek 

v dlaních 

 

Vodopád z duh 

Barevné vzkazy 

Listuji něhou pár dnů zpět 

Čas kolem ztuh 

Hřeje i mrazí 

význam slov čtených nazpaměť 

Milostný kruh 

 

dobře promazaná 

korouhev vztahu 

točí se jak při vichřici 

v bezvětří

bouře dodoutnává

s hlavou pod peřinou 

nebo v písku 

dusí vzlyky 

duše 

bolavá

 

co je to za dny? 

 

matka opakování

moudrost zapomněla 

očima zrcadlí se 

prázdno 

 

skončí s pochopením 

skončí s pochopením? 

ty dny 

Ty dny

 

choulolstivě 

choulostivá stulím se ti do dlaně 

druhou mě přikryješ abych neupláchla 

Řekneš si 

"Radši, 

vím, jaká je."

Stejně jako já - pořádně ráchlá

A pak dlaň odklopíš a v důlku druhé nic.

 

Slova 

jsou zrnka písku v řece 

kde čas je voda 

         Nezastaví

 

i když se zdá

     že stojí

 

           přece teče 

 

Čas

slova převrací

omílá, sráží hrany 

až do ztracena 

 

                  s

  na   p í M n

                           e        

                                    a 

 

z písku je spraš 

 

rozmělněná 

Čas slepí nová 

 

zádušní panty promazány 

před prahem rány 

krvácejí

bezpečně uvnitř

sebe 

listování až do přečtena

můry se smějí 

mají hodokvas 

ke konci roku sráz

Madona na

zdi vylepená 

a dítě v peřinkách? 

 

 

teprve včera 

povidlové nebe 

 

Do krabice s tím 

se vším

 

a hlavně neotvírat 

 

---