Můj pohřeb

autor: Vladimír Vysockij

(překlad z jazyka ruského)

Zdá se mi sen, no tě pic!

Rakev mám v kvartýru

Na můj pohřeb se navíc

Sletěl houf upírů

 

Projevy hned zaznějí:

Život nebuď krátký!

Krev sát, řekli, že prej později

Moučníček je sladký!

 

Do rakve mě vtiskli tak,

Že nejsilnější vlkodlak

Mě tlačil, tiskl, nasouval

A mocným tlakem lisoval,

Funěl, supěl, odplivoval,

Žlutý tesák vystrkoval.

 

Jeden čilý upírek

Kolenem dal sílu,

Otočil mě, než bys řek

Prokousnul mi žílu

 

Chytrák upír nakonec

Stoup si u pelesti

S velkým citem pronesl

Řeč o krevnatosti

 

Čestná stráž, jak velí zvyk

Dala ze slušnosti vzlyk

Cítím, jak se stovky očí

Po mé krční tepně točí,

Když mou krční tepnu zraní,

Tak mi to pokazí spaní!

 

Hej, vraťte se do sluje!

Kam se cpete, divý?

Vždyť já vidím, co tu je

Takže to jsem živý!

 

Jed mi kápli do vína,

By si ze mne lokli

Uspat chtěli mě, kurňa,

Jenže pak se zcvokli!

 

Kdo elixír ochutnal

Jak by dubem hlavu vzal

No a mě jak dávidlo

Ten elixír jak pojidlo

zdraví mám pevný jak bidlo

a jed jsem skousnul jak jídlo!

 

Proč tu ležím jako vůl

Proč nic nevyšaším?

Proč na ně nevezmu hůl,

Tím je nevystraším?

 

Dávno jsem je mohl hnát

Ať je někdo vykostí

Jen se moci pohnout snad,

Holt nedělám blbosti!

 

Bezbranný jak mrtvý pták

Ležím tu a vlkodlak

S pohárem tady furt lítá

Teď skočí po mně jak zvěř lítá

Tam další už od žízně škytá

Ten had, ten to ode mě schytá!

 

Zazněl jejich dračí řev

Tasili pár spárů,

To už moje drahá krev

Tekla do pohárů!

 

Ještě sám vám nalít mám?

Dát si s váma práci?

Vlastní krev vám nalejvám

Hnusný upíráci!

 

Sám jsem rukou nepohnul

Ani pěst jsem nezatnul

Neboť ten, kdo neprudí,

Ten se nikdá nevzbudí

Jen málokdo ho obludí

A své zdraví si potvrdí

 

Děda Mráz mi po zádech

Běhá brzkou smrtí

Probudit se na nádech

To je, co mě drtí

 

Co jen říct, z čeho mám strach?

(ten sen vítr neodvál)

Z toho, že až vstanu, ach –

oni tady budou dál!

---