Přízraky minulosti

Lidé z minulosti jsou jako majáky.

Občas se rozsvítí a touží po pozornosti.

Obklopeni sdílenými přízraky,

se snaží proklouznout do naší budoucnosti.

Jejich světlo je už však holé.

Vzpomínka.

Jsme za ni vdeční, ale je holá.

Chybí jí naděje.

Vzpomínka,

co někde začíná

a stejně tak tam končí.

Tak poznáme, že nejsme ničí.

Moment,

kdy můžeme ten maják odpálit

a stejným už se znovu nespálit.