Spící poklad

Tenhle text má opravdu zajímavou atmosféru, která se rozprostírá jako zvláštní, snová krajina. Působí skoro magicky, jako bys čtenáře zavedl do světa plného symbolů a náznaků, kde se mísí reálné obrazy s představami a fantazií. Máš tam pěkné, přirozené rýmy, které nikde netahají a dobře ladí s volným, lehce melancholickým tempem básně.

Nicméně některé obrazy spolu přímo nesouzní a vytvářejí dojem, že si nejsou tematicky tak blízko, jak by mohly. Například „pulci s rybami se páří“ a „měsíci tleská orchidej“ působí spíš jako náhodně složené obrazy, než jako myšlenkově propojený celek. Možná by stálo za to zvážit, co chceš přesně sdělit nebo jaké pocity probudit, a zkusit obrazy jemněji propojit. Poslední verš pak působí trochu neurčitě a nechává čtenáře trochu v nejistotě – což by mohlo být i záměrem, ale zároveň by se zde nabízela možnost zakončit text o něco důrazněji, třeba větou, která by celé to tajemství lehce podtrhla.

Celkově ale působí text příjemně a volně, s bohatou obrazností a hravými nápady, a má příjemný rytmus, který jen podtrhuje snovou atmosféru.