Digitální (polo)rodina

Digitální (polo)rodina

Výraz nukleární rodina, kterým sociologie postihla přechod od široké rodiny k rodině omezené na rodiče a děti, by bylo lze pomalu nahradit. Z nedostatku fantazie navrhuji pojem digitální rodina: konstelace členů zůstává, zásadně se ale mění praxe: žena odmítá roli matky, stává se konzumentkou volného času, který dotují muž, příbuzní a stát; muž je kromě zaměstnání nucen stále více se podílet na péči o dítě, která se ale omezuje na management spotřeby (koupit oběd v jídelně, mobilní telefon, zájezd; taxikařit mezi kroužky); na výchovu dítěte se rezignuje, stejně jako na tradiční péči: vše zajistí instituce a služby; v závislosti na majetkové situaci žena volí, kdy se s otcem dítěte rozejde a požádá o alimenty (Agáta Prachařová může toto rozhodnutí učinit ihned po narození dítěte, alimenty jí umožní přežít i těžší počátky, obvykle je poločas rozpadu ale v období 4.roku dítěte). Digitální rodina se tak brzy mění v polorodinu.

AI. Strašák do zelí

Svět se organizuje kolem nových technologií, což umožňuje prohlubovat jejich dopadu a vede k přesvědčení, že umělá inteligence povede k nějaké další společenské revoluci.

Přehnaná pojetí umělé inteligence, která v českém prostředí  šíří např. kybernetik Romportl nebo psychiatr Horáček, patří do žánru apokalyptiky, jsou to jen více nebo méně zábavná vyprávění o blížícím se konci světa.

Ve skutečnosti, jak správně upozorňuje filosof Floridi, už samotné označení "umělá inteligence" je přehnané: přesnější spojení by bylo umělá chytrost, protože nejde o nic než algoritmy a kvanta informací, ale žádné pochopení, kontext a smysl, což ale jsou klíčové kategorie inteligence.

Pokud tedy budeme nadále přizpůsobovat a redukovat svět / vnější a vnitřní žitou realitu tak, aby lépe odpovídala strojům a jejich algoritmické metodě fungování, pak jistě budeme stále více stroji nahrazováni. Nebude to ale příliš inteligentní / smysluplný svět.