Už tam není myš

avox,

sonety se dnes dají psát prakticky o všem. Asi nejznámějším současným sonetářem je Jiří Žáček a ten si pro své sonety vybírá nejrůznější náměty ze života, takže často chce čtenáře překvapit tím, o čem všem dnes může sonet být.  Ale už Shakespeare v šestnáctém a sednáctém století stavěl tehdejší módní petrarcovské sonety na hlavu. Místo aby milovanou dámu opěvoval, vysmíval se ji a zesměšňoval ji. A ony ty antisonety fungovaly, neboť hojně kolovaly v opisech.

Pochybnosti ve mně hlodaj,

bojím se, že průběh tryzny

nechtěně dost hrubě vyzní,

 což by byla velká škoda.

Umbratica - já vím, ale nemá... mezi námi -psát sonety o myších by mi přišlo jako urážka skutečných básníků :-))

Tip.

Kdyby měla druhá sloka čtyři verše, byl by to sonet.

Máš té myšky podobiznu?

Domluvím se s Kočkodanem

a třeba někdy nad ránem

uděláme myšce tryznu.

Taky jsem tak bojovala s myšičkami ve sklepě, bohužel jsem usoudila, že je to boj jak v ruletě..   Nakonec jsem zvítězila mám tam jenom sklenice, myšky, rejsci dali pokoj, odstěhovali se z ulice... 

Útlocitní velice, Luboš, ba i Nami,

když je vám té myši líto, krmte si ji sami!

Na zahradě z myší, hmyzu, či pavouků nemám strach,

ale běda když ta havěť zkusí přejít přes můj práh

Já teď pokus podnikám,

happy end chci raději,

vyslyš mého prosíka,

obracím se s nadějí -

dříve děvče copatý

nech myš skočit z lopaty,

ať nepozná hrobníka.

Malá myší tlapička

nedosáhla na víčka

není tady

- pošla hlady.

Kdo chce ať si slzy roní

já věru nepláču pro ni

Řeknu vám to celkem krátce

vynesla jsem ji na lopatce...

Já se trochu rozepíši

o téhle nešťastné myši.

Trpí hladem ve své skrýši,

můj vztah k ní je stále bližší.

On na to málokdo slyší,

ale komunita myší

žije skromně v myší říši

a nároky jsou stále vyšší.

No, Naděnko víš,

když je ve spíži myš,

milá, malá šedivá,

ta špajzka tím ožívá.

A teďka když myš

opustila spíž,

kam se najíst chodívá?

Těžké chvíle prožívá.

Ty to sama víš.

Nebyla tak zlobivá.

Myška vidí dózy,

nejdříve jim hrozí,

pak šikovná pacička

se zaměří na víčka,

je to fuška, mordyjé,

nevzdá se však za nic,

ony dekly odkryje,

jedna z velkých žranic

okamžitě začne,

mlaskání zní značné.

Když Naďa den příští

do spižírny vkročí,

pro pláč má své oči,

slzičky z nich prýští.