Out of my league (almost a love song)

vždycky jsem byl na polobláznivý holky

racionální ženy, co si jdou za svým

to není nic pro mě, kočičko

 

vidím to jak dnes

odlesky minulosti, I am just wondering if they are real

nějaké pražské sklepení předělané na vinárnu

všude zahuleno, až tě pálí oči

ale to tenkrát bejvávalo normální

1997, vesmír je jeden velkej popelník

úplně vzadu sedí to nejkrásnější stvoření, jaký jsem kdy viděl

a věřte mi, že jsem se po světě již vydatně rozhlížel

 

někdo mě pozval na tvoje 17. narozeniny

asi tvoje spolužačky z obchodní akademie

dneska seš tu v klukovskejch šatech

ani si mě nevšimneš

but I cannot blame you

nikdy jsem netrpěl nedostatkem sebevědomí

ale je jasné, že na takovou krásu nemám šanci

you are out of my league

 

vidím to jak dnes, odlesky minulosti

možná je to ale jenom kaleidoskop iluzí

když se potkáme příště

ostatní se pomalu někam vytratí

asi nahánět vlastní osudy, psát vlastní špatnou poezii

povídáme si celou noc

no tomorrow's worries

 

ve 4 hodiny ráno si dáváme hranolky v nějakým nezávislým podniku

tenkrát jich byla celá Praha, než se z ní stal Disneyland pro turisty

special time and place

barman se asi zamiloval

ani od nás nechce zaplatit

tobě se to stává často

každej si chce totiž myslet, že má u tebe šanci, že má naději

 

musíme bejt pěkně vybombený

promrzlý se líbáme na zastávce v Revoluční

lidi jdou do práce

občas mě kousneš, až to bolí

duhej den mi zavoláš a vyčítáš, že jsem tě nešel doprovodit

že si pak jezdila v metru z konečný na konečnou 

but I am not your boyfriend!

just yet

 

vidím to jak dnes

odlesky minulosti, I am just wondering if they are real

v Molly Malone´s pijeme 12 svařáků na zahřátí

celý je to tam udělaný pro expaty, Praha je narvaná Američany

můžou tady žít prakticky zadarmo, Eastern Europe

tvůj táta prej někam odešel a nikdo neví kam

tvůj brácha smaží a jeho holka Edita taky

útratu máme za pětikilo, strašný prachy na tu dobu

vždycky jsem byl na polobláznivý holky

 

vezmeš mě do kina na Eraserhead od Lynche

co si má o tom člověk myslet?

tvůj nejoblíbenější film?

bydlíš v pokojíčku, kde je všechno malinkatý jako pro panenky

všechny ty vůně těla

co statisíce let na mladejch holkách tunila evoluce

 

…and then the summer, the endless student summer

 

we spent the day in the Zoo

chápejte, to bylo ještě před tím, než se z ní stal Disneyland pro turisty

jenom tak sedět na lavičce a pozorovat prázdný výběhy

nepředstíráme si, že by to mělo někam směřovat

jenom je nám spolu dobře

 

we’ve got totally wasted at some teenage wedding

těch pár set metrů na Ďáblickým sídlišti jdeme snad 2 hodiny

furt padáš do trávy a směješ tomu (a já taky)

no tomorrow's worries

kolem nás jezděj noční tramvaje

 

namaluješ mi mapu na malej papírek

nějaký vesnice v Jižních Čechách, kde máte chalupu

chápejte, to bylo ještě před tím, než lidi začali spát s telefony

s batohem za tebou přijedu odněkud stopem (asi z Lipna)

domorodci na návsi na mě pořvávaji, když jdu kolem

pražáky každej pozná a nikdo je nemá rád

 

a pak tenhle majstrštyk

obraz, který se mi vrací ve snech

je červencové pozdní odpoledne

v bílých krátkých šatech stojíš uprostřed louky

kolem běhá něčí nahatý dítě

když uvidíš, že jsem tě podle tý mapy našel, zasměješ se

po zbytek života doufám, že se do týhle chvíle ještě někdy vrátím

ale čas míří jenom jedním směrem

 

I know this all sounds like some stupid trashy romcom

But wait!

There is a twist!

There is another girl

ta dívka, o které jsem Vám již tolik vyprávěl

 

blíží se podzim, už je brzo tma

sedíme spolu v hospodě

a najednou už to nemůžu unést

I can’t lie to you anymore

sobec

I have never thought I would see a girl like you crying

“zrádce a lhář”

 

na konci prosince mi ještě jednou zavoláš

stěhuješ se do nějaký vesnice u Londýna

velkej to svět

přijdeš za mnou domu

When I was still living with my mother

mluvíš a miluješ mě jako by se nic nestalo

nevím, jestli je to na rozloučenou

nebo nějaká tajemná ženská kmenová pomsta

 

odlesky minulosti, I am just wondering if they are real

vyměníme si ještě pár dopisů

mluvím zde o skutečných dopisech napsaných na papír

vhozených do poštovní schránky a dopravených adresátu

chápejte, to bylo ještě před tím, než lidi začali spát s telefony

then I heard that you got married to some really nice quy

abys zjistila, že tě to vlastně moc nebaví

and I cannot blame you

 

po 15 letech se na Vánoce vrátíš zpátky

poslední milenec se zrovna někam zdejchnul

už ti vypadávaj český slovíčka

23. prosince, jdeme “od výčepu k báru”

normální lidi si doma pouštěj koledy, my nikam nespěcháme

kamkoliv přijdem, cizí chlapi za náma lezou, jako bych tam nebyl

je v tobě něco, co je všechny přitahuje (a já vím, co to je)

potkáme pár mejch známejch

říkáš mi “ty seš jak nějakej mafián, že tu všechny znáš”

jenom si zapomněla, že Praha je maloměsto

5 hodin ráno, Štědrý den, klub Újezd, výkvět národa

každou chvíli padám z barový židle

“jseš pořád takovej ladies man?” ptáš se mě

nevím, co odpovědět, ale chci, abys zůstala, jenom tak, bejt spolu

ale to pro tebe už nedává žádnej smysl

na mě čeká moje těhotná holka

tak jdeme každej domu, tak jak to má být

mám pocit, že ti něco dlužím

mám pocit, že bych tě mohl milovat

taková naivní kravina

 

za pár let se vrátíš napořád

večeře ve francouzský restauraci (hogo fogo)

ale nemá to žádnej šmrnc

zase potkáme někoho známýho

ptají se, jak se daří našim dětem

trapná situace

nemáme si, co říct

seš dospělá racionální žena, co si jde za svým

a to není nic pro mě, kočičko

vždycky jsem byl na polobláznivý holky

 

(listopad, prosinec 2024)

 

Summary generated by AI:

The text is a nostalgic recollection of a passionate but ultimately fleeting relationship. The narrator details numerous encounters, spanning several years, characterised by intense moments and shared experiences. He contrasts the woman's rational nature with his own attraction to more unpredictable personalities. The story concludes with a reunion years later, highlighting the passage of time and the changed circumstances of both individuals. A sense of bittersweet longing and unresolved feelings permeates the narrative.

---