Umění jako trest

Proč spílám nočním ptákům,

že mají na mě chuť?

Proč spílám šedým mrakům,

že padá z nich jen rtuť?

Proč vidím víc, než více,

a sám nevím, kam jít?

Proč k obědu je lžíce,

proč za pravdu se bít?

Poznáš ten pocit, jindy nevídaný,

až přijde na tě čas,

ledový oceán, tak průzračný a slaný,

a z dálky zvoní hlas.

Uteč, než přijdou mrchožrouti,

už mají na tě pifku,

na moře znovu nevyplouti, radši

posadím se k pivku.