Přepadení

Tmavé oblaky se přede mnou hnaly, 

smrákalo se, 

kdosi mne chytil za nohu, 

byl to šok a děs, 

vidím to ještě dnes. 

Schody byly nekonečné, 

jakoby vedly do nebe, 

a tu dálku nespatřenou, 

snad smrt ?

Balanc a pád !

Dýchá mi do vlasů,

slyším líbezný hlas, 

volal RZP a je to ďas.

Potichu tavím v horké mžení, 

berou mne za ruce, 

zda živé jsou ?

Jsem v sanitce a snad na nohou.

Můj šat plný krve jest, 

doteky a lítost mne vzrušuje, 

"Prosím jsem celá ?"

Přepadení za smrákání, 

mám tvář múzy,

oni o ničem nevědí. 

Sešili mi rety, 

umyli krev, byl to zázrak, 

ještě se divím dnes ! 

Děkuji vám doktoři milí, 

že jste mi pomohli vrátit se do života, 

za rozednění !

P.S. Napsáno po předadení