"přesňáci" a "přibližňáci"

Zjistil jsem, že lidi se dají podle způsobu myšlení a povahy svého talentu dělit na dvě skupiny, které jsem si nazval "přesňáci" a "přibližňáci". Přibližňáci mají talent pracovat s lidmi a nevadí jim, že druhá strana svoje požadavky specifikuje pouze přibližně, nebo v druhém plánu, případně náznakem. Přesňáci naproti tomu mají talent pracovat se stroji (včetně výpočetní techniky) a jsou schopni s těmito stroji komunikovat a pracovat přesně: stroj nepřemýšlí, takže přibližně ani v náznaku pokyn od člověka nepochopí.

Typické příhody, které ilustrují situaci: budu tam popisovat sebe jako ajťáka, představitele přesňáků a dvě lékařky, jejichž práce s lidmi je doménou přibližňáků. První lékařkou byla moje máma: byli jsme na dovolené a ještě jsme nepotřebovali internet na notebooku. Pak, poté co jsem se ráno vzbudil, máma potřebovala s notebookem pracovat a ptala se mě, jak na to. Já jsem ještě neměl brýle, tak jsem řekl, že ať počká, než si brýle nasadím, přitom ona znala název wifiny od poskytovatele ubytování a mezi tím klikla na jméno wifiny, které bylo přibližně takové, jaké poskytovatel říkal. Ovšem nebyla to přesně ta wifina, čili to nefungovalo a dokonce bylo tehdy potřeba restartovat Windows a poté v seznamu dostupných wifi sítí kliknout přesně na to pravé jméno.

Druhá lékařka byla kožní, u které jsem byl na vyšetření a poté jsem potřeboval orazítkovat propustku/omluvenku pro zaměstnavatele: lékařka trvala na tom, že celou propustku vyplní sama, aby někdo nezneužil její razítko: a napsala mi tam do kolonky jména "Dan" místo "Daniel". Když jsem na to upozornil, řekla, že jsem cimprlich: ovšem ono to nebylo kvůli tomu, že bych nebyl rád, když mi někdo říká Dan: ve skutečnosti mám dokonce Dan radši než Daniel, i když je to mé celé jméno, protože mi Daniel někdy přijde příliš formální. Ovšem: tohle bylo vyplňování úředního lejstra, tak už jsem za tím viděl nějakou databázi, kde si to prostě zaměstnavatel porovná a přibližné, nikoli přesné jméno odmítne, což může a nemusí být pravda. Čili mi nevadí, zda mě někdo říká Danny, Dane či Danieli, ale když je ve hře nějaký ten počítač nebo lejstro, tak mi tam pořád skáče nutnost přesného zápisu.

Přesňáci mají někdy problém v interakci s lidmi, protože mohou být zmateni, když je příliš přibližná nebo vágní. Například kolega v bývalé práci použil jeden odborný termín místo jiného a já byl zmatený a když jsem potom přišel na ten správný, tak jsem se dozvěděl, že jsem na něj příliš přísný co se týče vyjadřování: ale já nebyl přísný, ale naopak zmatený.

V současné době se některé počítačové systémy snaží o zpřístupnění pro přibližňáky, kde odhadují ze vstupu nějaké přibližné variace, například pomocí statistické analýzy nebo umělé inteligence. Někdy ale tento systém způsobí více škody než užitku, protože může vyhodit nějaké nesprávné výsledky, zkrátka být přibližný až příliš, také se někdy ukazuje, že tento počítačový systém je ve skutečnosti stále přesňácký, jen uměle "zpřibližněný".

Přibližňáků je zřejmě víc. Měl jsem teorii, že přesňáci se sem inkarnovali z jiného vesmíru, aby pomohli s vytvořením počítačové infrastruktury a kvůli svému jinému způsobu myšlení při společenských interakcích mohou trpět: ale to už je mimo rámec této úvahy. Oba lidské typy jsou užitečné a mohou si pomáhat a vzájemně se doplňovat.