Propojení ze dna

Ulice páchne hříchem

neonové kaluže se třesou v napětí 

a mezi zdmi se hemží tisíce snů

s roubíky v ústech a svorkami na těle

On natahuje ruku

snad pokyn k výstřelu

důtky porcují jasmínem protkaný vzduch

jako kapky deště porcují pískovec

tam někde za městem

kde vlci mohou výt bez výčitek

a nechat kožich v korunách stromů

Bolest, závan hvězdného prachu

v nějž se vše opět obrátí

Pot jako kapky vosku

který se v opiovém opojení rozlévá na prsou

Krev jež mravenčí blahem, jako memento přítomnosti

která nikdy nebyla tak skutečná

cigareta pálí v zátylku

kouř poníženě objímá místnost

a staré trny se zarývají pod nehty

prostupujíc skrze chodidla až po mramorově se třesoucí krk

obepnutý horkými prsty

Padni na kolena 

na modrý šatek

vzývej mistra všech svých snů 

jako dcery Jeruzaléma 

své modly 

vedoucí nás v pokušení 

a hřebíky v dlaních

Budeme snít

nehrát si na lidi

ale snít 

A sledovat bolest

jak se line z okenních tabulich 

a vyhřívá u pouličních lamp