LIDNÁ

Charakter pánové, to je slupka, víte?
Podivte se do všech směrů
Lidského směřování!

Jih, sever, východ, západ...
Pokaždé se objevuje,
Otevře nám tu svou mysl...
( zabedněnou... )
No přece petlice, okenice a tak...

Však pohleďme koho tu máme!

Ten mnich, co žebrá tolar,
On mu snad Bůh nepomůže?
Podivně ta víra funguje,
To vám tedy řeknu!

A co ten kulhavý mim o holi?
Ladně a s grácií šel na vojnu k Soče,
A teď pohyby hada
Na rozbitém sklu...
Podivně ten osud koná,
To vám tedy povídám!

Vida, vida, ta slepá pěvkyně tam,
Trocha absyntu v plechovém hrníčku,
A dusí se cigaretkou ve špičce,
Inu, dáma!
A přece už nezapěje ódu za poslední slzu...
Zvláštně se ten život ubírá,
To je tedy něco!

Zkrátka a dobře:
Charakter,
My vidíme jen lascivní fresku, portrét,
Ne ten prach za rámem...

První dojmy,
To je složitý šmodrchanec, milé dámy!