Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se(ne)Prostor
21. 01. 2025
0
0
16
Autor
neumelec_zivota
Malinká místnůstka
s šedými stěnami,
v rohu jsem já
se srdcem s ranami.
Pavučiny nad sebou z toho,
jak moc kašlu na tu místnost,
na sebe a na srdíčko
jemuž jsem nepředala milost,
spíš peklo.
Místnost bez oken,
občas zaslechnu bouři,
jen nikdy ne ptáčky,
co zpívají světu a kouři
v mých plycích.
Nekouřím. Jen nedýchám.
Ta místnost.
Uzavřený sklep,
o kterém nikdo neví,
otevírá v noci
jen slzám, a atakám,
a křiku, další bolesti,
otevírá ta místnost bolavá.
Místo, kde by si
děti hrát ještě neměli.