hlavní nádraží

Už 10 let
skoro každej všední den
cestou z hlavního nádraží
čekám na to v životě hlavní
tou pěšinou, plnou zlosti
bezmoci, zoufalosti
v zimě solenou, v létě sekanou
věčně ponurou, často bez lítosti
bloudím a vyhlížím
už nejmíň tři tisíce pětset dní

kdy od hlavní přijde to hlavní
a vstoupíš na nádraží hlavní
policejní sbor, otevírá cely
střílí slova palčivý
a hned rychlý včely
ocelovou hlavní
a já stojim u trafiky
a odmítám losy
pod příjezdovou tabulí
znám ty vlaky nazpaměť
i ty všechny typy lidí
rozvrzaný veřejný piano
obchodní triky
uřvaný semetriky
chodím tudy jak duch
celejch 10 let

to místo zločinný 
špinavý, odporný
veletrh kožních problémů
lavičky poblitý, posraný
odzhora dolů ožralý
ožralá ochranka
ožralý pražský služby
ožralý pískoviště
ožralý snad i holuby
ožralý keře, stromy, kořeny
ožralý lejno na zemi
ožralej taxikář a sjetá magistrála
ožralý eskalátory
ožralý turisti
v parku kvetou tulipány
ve větvích podělaný listí
zlitej Nor a zlitej Turek
zfetovanej Dán
vylitej lák od okurek
všechno to ve světě ztracený 
hledá směr
na hlavním nádraží

a zas musím jít
cestou kterou nenávidím
co začínám snad pro tu věčnost milovat
jsem pořád v pozoru
kdy přijde to hlavní
stolní víno pošlu dál kolovat
ty jsi nepřišla, pořád tě vyhlížím
už miliony minut
pořád v to věřím, oči na stopkách
třeba už jsi tu někdy byla
vidím tě, jak přicházíš
i když to nejsi ty

neúspěch nevadí
zas půjdu tu zítra
cestou z vestibulu
cestou z hlavního nádraží
vykročím z nitra
a rozhlídnu se na kolejích
až přijde den nevšední
a budeš stát přede mnou
a já tě beze slova minu

jak jsi mi neznámá