Uklidím lyže a nabrousím motyky

Pěkné to je, mne také již od půli února začnou svědět ruce, jak bych ae už chtěla hrabat v hlíně, ale pak napadne sníh třeba na MDŽ... :-)  */

Fajn jarní písnička... Můj taťka si vždycky při práci zpíval. Někdy mě to až rozčilovalo ;) ale dnes ho za to obdivuju.

Svým způsobem určitě. Kdysi se Jindra jako malý kluk přihlásil do náboženství, aby táta nevěděl. Chtěl být pokřtěný. Stejně není...Bylo před vánocemi a on mi říká, maminko, já bych chtěl být tak moc brankář, Hrál tenkrát hokej za Opavu. A já mu řekla, tak se pomodli.   Byl brankář. Byl hodně dobrý brankář. Pak měl úraz, přejel mu bruslí přes krk a ležel na JIP. Vstával a jezdil nad ránem do Ostravy. Šikanovali ho tam. Svěřil se mojí mamince. Domů jezdil pozdě večer. Dělal to pro tátu a byl tam nešťastný. A tenkrát jsem mu řekla, že od něj odejdu a stála za mnou i jeho maminka. Má tinnitus a poškozenou páteř. A tak si někdy říkám, jestli se měl modlit....?

Phil - takže ty povodně byly bič boží na myši? -Když někdo stěžuje si, počítat musí, že jej shora někdo vyslyší... .

Hezké to je :)

Máme lyže ve verandě pořád o ně zakopávám

brousím si spíš rýč

zaryju kýč vánoc a pak už jenom mávám čápům bez hranic

za chvilku doletí....heh, mohla bych dopsat, že skrývám dojetí... a svým způsobem je to pravda. 

Chodím každý den po loukách a doslova se propadám do myších děr, je to pohroma. Po potopách jich bylo na louce mrtvých, jedna vedle druhé  a to byl jenom zlomek. Sněženky na zahradě už taky... líbí se mi.