Chtěl bych nechtít

Chtěl bych psát básně
občas mi to jde tak krásně
ale jindy, jako teď, se zaseknu
a ať dělám co dělám
z místa se pak už nepohnu.

Básně nejde prostě vymýšlet
a když, tak jen pozdě v noci.
Básně mou rukou
píše sám svět -
a dělá to jen bez pomoci.

Stačí ho nechat proudit kolem,
nesnažit se vymknout,
vnímat, přijímat,
na proudu budoucnosti plout
být tak trochu golem.

Kde je šém? "Já" je šéf,
promlouvá skrze mně svět.
Bůh je já, "já" nejsem Bůh,
to je jen matoucí pocit.
!!!
Kdopak to teď právě procit?