VESUFFF

Mám strach sám ze sebe

v hlavě mi

                     tˇuká

                         škube

                              zebe.

Bez tebe do nebe

cesta bez konce,

líbat a hladitě.

Sem vetřelec v časovým pásmu,

sklidim se

        zahrabu 

                  zhasnu,

když vůně hvězdných luk

mléčnou dráhu skrývá

a vonˇavá údolí s potoky v lůně,

zmateně přemýšlivá

hlava jak divá.

Pohlédnu do očí duhových barev,

zase v těch stavech

kvůli kterým stratil si nit,

když hledím na duhu,

chce se mi věčně žít

Jedním klíčem všechny dveře světa?

v meditaci silueta kletá

za jednery vrátky………..

Žádný dveře na petlici,

plenta z hadrů rudolících

omylem větrem odrytá

a ego zmatkem počítá

                 objemy a vzdálenosti

pálí kůže,bolej kosti

a naprosto bez milosti

Hádésovou krutou zlostí

co mete popel do tváře,

při úplnˇku v kočáře,

na kraji cesty za záře

                                   lotosových květů

a astrálních letů,

volím cestu v pochybném kroku,

Pompeje už spí,

po prašném roku,

v opojení vínem

vznáším rozsudek i protest

---------VINEN------------