Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTrhej
28. 07. 2002
4
0
1041
Autor
Licinka
kdy ve třpytu slunce snídám sám
prosím život o lásku
a vzpomínám a vzpomínám.
Miluji záři a teplo Slunce
kdy opírá se do mých zad
prosím o odpuštění za můj podvod
mé srdce zaslouží si roztrhat.
Miluji teplé tmavé noci
kdy stín bloudí mi po tváři
prosím lásko trhej mne
zamkni mou duši v žaláři.
Miluj lásko
a zapomeň na mne
na mé sladké lži
a trhej
trhej mi srdce
trhej mou duši
prosím znič mne!
Už nezasloužím si žít..
Když nad tím přemýšlím,tak jsem to nevkládala do ničích úst.Byla to tak trošku představa,ale jak je vidět ženy nikdy plně pochopí myšlení muže a naopak.A jelikož jsem žena,nikdy by z toho nemohl být autentický pocit muže.Ale nejspíš máš pravdu,coby muž to můžeš posoudit lépe než já***Díky
Navždy_Tvůj
09. 08. 2002Navždy_Tvůj
09. 08. 2002
Komu jsi to probůh vložila do úst. Připadá mi to v pozitivním smyslu legrační, když se ví, že to psala žena. Jako autentický pocit muže by to asi neobstálo. Nevím proč. Možná by se muž nenechal trhat. Muž by se nechal probodnout nebo zastřelit. Ačkoliv v antice jich bylo roztrháno dost, takže už nechám keců. Na místní poměry je to samozřejmý tip.
Tak přece ještě něco. Může to být svým způsobem v jistých maličkostech špatně napsané, čímž si člověk vybaví, že je to jen příběh, který psala žena. Jsou tam věty, které by nikdo neřekl: prosím o odpuštění za můj podvod
mé srdce zaslouží si roztrhat.
a zapomeň na mne
na mé sladké lži.
a trhej (to se říká spíš psům).
Přece neřeknu holce, aby zapomínala na mé sladké lži, i kdyby se jí sladce nalhal nevímjak. Řekneš spíš:
zapomeň na mě,
vždyť víš, že jsem kretén.
Víš co, roztrhej mě.
No vidiš, napsal jsem to hůř než ty, ale snad chápeš, co jsem chtěl říct.