Poslední hráč

 

Dostal jsem kocovinu

hlava mě třeští z bujarých oslav budoucího ráje

vlili nám do hlavy růžové sny

nacpali do hrdel výkřiky nadšení

do očí vkládali jiskřičky ze zářných zítřků

vodu ve víno měnili, proradní šarlatáni

Křeče čelního laloku

křeče hypofýzy

křeče podvěsku mozkového

krvácím na duši

srdce pumpuje do těla hnis

centrum rozumu vříská jak malej posranej kluk

Má kocovina nastala

když z vína se stala opět voda

žár jisker spálil poslední myšlenku

huba se ucpala zbytky růžovejch keců

Plácám se na souši jak leklá ryba

od rána do rána, tak každej den

přemýšlím, kde se jen stala ta chyba

že kapři stali se z mužů a žen

Nitro mi stravuje kyselý dech

zoufalství beznaděj v šediných zdech

prázdnota plní se zlobou a vztekem

oči se vypálí staletým brekem

zoufale hledám, sám nevím proč a nač

když živý zůstal jen poslední hráč

---