Doteky jara

 

Vločka padá

směje se mi

mraky se mračí

a vítr hučí v uších

mráz mě v nose šimrá

a tahá za šos kabátu

táhne mě do svahů

tam rostou dlouhé rampouchy

zářivá rosa v trávě

blištivé bílé víno

loretánská zvonkohra

rampouchy cinkají

hrají si s kapkami

hrají si na schovávanou

slunci však neutečou

rampouchy bláznivé

visící netopýři

na okapu skal

na střeše světa

vločka padá, kapka dopadne

je konec smíškům

zima taje, zima chřadne

slyším doteky jara

a směju se sám

běžím a skáču

křičím, zpívám miluji

V cukrové peřině

v prachové vatě

v závěji smíchu

schovám se celý

aby mě neviděli

ptáte se, kdože mě hledá?

No přece hordy sněhuláků

s mrkvovými nosy

co táhnou k pólu

jen ať si jdou

už slyším doteky jara

Ledová pláň, haha

od vrby k osice

tak na jedno sklouznutí

malinké lízátko

talířek s mlékem

na jedno líznutí

sladké a hladké jak leštěný mramor

skluz, ach to je slast

let

a pak na zadek pád

ach jo, v lét mi to bude chybět

teď ledy pukají

a škrábance bruslařů

je až za rok zas ozdobí

ledy odplouvají

snad k moři dorazí

aby i velryby něco měli

z toho mého pádu

když slyším doteky jary

když cítím změnu

---