Krabice velkoměsta

Do krásných melodií se halí svět

utíká před slzami

a jeho čas se přesýpá z hromady na hromadu

já slyším jeho šum

nevím co dělat

kam se schovat před lavinou let

domů, vrátit se do dětství, k mámě, do mládí

ke svým láskám, k přátelům a přítelkyním

ke snům a melodiím

co mizí do neznáma

co mizí v proudu času

všichni utíkáme k oceánu

co se skrývá za všemi stanicemi života

Moře velkých tužeb

se vylilo na rozpálené břehy

Plameny dávají sílu, těm co na ní čekají

plameny písní nás povzbudí

v dešti života, v průtrži událostí

z kterých nevyváznem se suchou nití

ale stále tu bude někdo, kdo nás povzbudí

píseň, co rozechvěje srdce, co utiší déšť

Narodilo se poznání

klepot kol starého tiráku

co víří prach, je první písní rána

auto hraje na klavír dálnice rock

co už nikdo neposlouchá

bláto stříká, chodci se uhýbají

výměna pneumatik nepomáhá

pomůže snad jízda po jiných silnicích

dálnice se přežily, teď frčí okresky

jak hodně času uplyne pod mýma rukama

než ráno uvidím vylézat slunce

z krabice velkoměsta?

 

                                             Praha 1993

---