MimO o , .

<i>Dnes jsem zjistil, že se mi neuvěřitelným způsobem toulá pozornost.

Ale nejen to, ona se (teď mám chuť napsat "potvůrka malá") toulá tak daleko, že se nenechá chytit.
Hehe, jak být v sobě, když se bárka pořád ztrácí někde na moři? :)
S tím se musí něco dělat ):)

Uvědomil jsem si to, když jsem se snažil hrát na buben tak jak jsem to slyšel v duchu, a moje ruce se postupně někam vytratily. Neuvěřitelná krize, protože když nemáte pozornost, nemůžete vlastně vůbec nic dělat. Uvědomil jsem si, že si to sice uvědomuji až teď,
ale o tom pocitu bezmoci vlastně vím už dlouhé týdny, jen si ho pořád přesouvám do jiné škatulky. Jednou se mi nechce, podruhé mám chuť na něco jiného, potřetí jsem duchem nepřítomný.

Nakonec zjišťuji, že to bylo alespoň k něčemu dobrý. Ta bytost, co byla v té době v těle, alespoň napsala tyhle řádky a použila k tomu mých asociací. Myslím, že je to tím, že jsem věřil, že je vlastně minimálně v jádru dobrá.

Poznámka: Bytost si ten soubor dokonce i v pohodě uložila. Ale proč ne, vždyť jsem to vlastně já.

Nechal jsem to tu otevřený, asi schválně.

BTW po chvíli: zabývám se teď hodně do hloubky fraktály, dokonce přemýšlím, že bych se podíval dokonce i na matematiku.

Konec konců, jednat můžeme stejně vždy jen z místa, na kterém stojíme...
</i>