Číšník

Eva pracovala v jedné, luxusní, pražské restauraci jako číšník, kam již poměrně dlouhou dobu docházel mladý pohledný muž, který se jí velmi líbil, jak pro svůj vzhled, tak pro svou jemnost, slušnost a inteligenci.

 Co si budeme povídat, po nějaké době se slečna zamilovala a její láska se po každém setkání jen zvětšovala.

Ale jak se ho zeptat? Je ženatý? Má přítelkyni ? Krom toho je pravděpodobně značně bohatý, mohlo by to vypadat, že pouze chce jeho peníze. A vůbec, má se jako číšník zeptat, jestli by nešel  s ní na večeři? Neví kde bydlí, co dělá, pouze to, že na oběd chodí vždy sám.

 Tak plynulo mnoho týdnů a Eva odmítala své nápadníky jen pro tichou lásku ke neznámému.

 Až jednou, při obvyklé cestě na nákup, Evičku srazilo auto, mercedes. Náraz byl dost silný a odhodil ji asi třicet centimetrů od auta. Lhal bych, kdybych vyprávěl, že si za to nemohla sama, doslova vlítla na silnici a řidič auto nestihl zabrzdit.  Naštěstí vyvázla „pouze“ se zlomenou nohou a otřesem mozku. Upadla do bezvědomí a probudila se až v blízké nemocnici.

 Několik dnů po nehodě, když byla měla již povolené návštěvy, ji přišel navštívit řidič auta, pod jehož koly málem skončila. Hádejte, kdo to byl! Onen zamilovaný muž z restaurace, jak později zjistila třicetiletý, ředitel banky.

 Pravidelně k ní začal docházet a později se přiznal, že chodil do restaurace jen kvůli ní, ale nevěděl, jak by se s ní mohl seznámit…