MĚJTE SE RÁDI !

... jedná se o proláž dvou psaní od mé milované, které tímto za její podněty děkuji ... ... a vám, kteří se rozhodnete tuhle práci číst, děkuji taky ... vězte, že jde o vskutku náročné avšak nikoli zmateně vytvořené dílo ... Děkuji !

stane se někdy že je třeba si zakrýt oči když se napsaný smutek a úzkost zračí v minutách které je potvrzují schoulené na posteli plačící a zoufale ukrývající promluvy co navždy zůstávají odhaleny a všechny nás usvědčují ze lži ... chci ale nejde to a já nevím proč se o to neustále pokouším znovu a znovu mají pro mě lidé smysl vždy to však končí u zapomenutých slibů u zapomenutého svazku uzavřeného stejně tak před Bohem jako před sebou samým a bolí to když ani se slovy "Mějte se rádi!" nevycházíme vítězně ... PAK OBNOVIT JE JAKO hodit do moře dopis v láhvi nebo přijít z pokoje s uplakanýma očima zatímco v sípání nemohoucnosti někdo s ledovým klidem prohlásí "Představte si, dnes umřel Hundertwasser." jako BY se nic nestalo jako by UBOHOST znamenala přijít ze záchodu nebo odkud ZATÍMCO NEVĚNOVAT POZORNOST nepřikládat sebemenší důležitost pláči který přichází odněkud z pokoje dobrou půlhodinu před tím než jsme tomu porozuměli a stačili se pořádně zaposlouchat JE JAKO POHŘBÍT LÁSKU když nevíme a přeci nechceme dopusti aby se to stalo i nám kteří ač zasypáni hlínou přece se netrápíme neboť milujeme NA DNĚ PROPASTI co nás stejně nerozdělí NA ONOM MÍSTĚ KDE JE NÁM LÍP i když odtamtud není návratu NA TOM MÍSTĚ které je označeno masivním kamenným otazníkem NA NĚMŽ JSOU VYRYTA DVĚ MALÁ SPLÝVAJÍCÍ SRDCE

---