Z lednice

Více či méně

zaujatý

Otevírám lednici

kečup, flora, načaté okurky

a prázdný papír

kečup

známe se z reklamy

mé věrné

vidění rudé

dlouho tu

myslím

nepobude

jak špagetový král

připadám si

den za dnem

z parmezánových lahůdek

zvedl se mocně žaludek

na odpor

pak

zvoní

otvírám dveře

„nezvaný hoste

pojďte dál“

křičela flora od regálu

„nechtěl byste se namazat?“

Zavírám

„Ale…?!“

„ale floro, vždyť byl nezvaný“

zmlkla

slyšeli jste

jak krásně někdo klepe

rytmicky

 Papír:

 „velkolepé!“

Tak vpustili jsme

drum & bass

nálada v poho

papír

flora

kečup

jen okurky

se tvářily

(ano, uhádli jste)

kysele

zvoní

za dveřmi stojí múza

a ptá se

„Mohu?“

-Koho mi jenom?-

přemýšlím

ústa…ano…

a ten známý sestřih vlásků

pak sklopím hlavu

pochopila

ještě škvírou zahlédnu

jak schází po schodech

zavírám

a zamykám

pro jistotu

a okurky se zděsí

ale…ta přece vstoupit měla