Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se...
23. 03. 2000
2
0
1622
Autor
NoHead
Unavebý deň ma opúšťa
a odnáša si svoje spomienky
Chodníkom mojich očí prichádza noc
pokojne, majestátne, čierne
Zapalujem jej sviečku a potichu
odriekam svoju modlitbu
Jej slová splývaju so šepotom plameňa
a ten ich možno odnáša priamo na nebesia
Kadždý večer znie novou modlitbou
a predsa ju už poznám naspamäť.
Pane, vďaka
Pane, odpusť
Pane, pomôž
Pane, som Tvoj
Hele, co tě může napadnout ještě kromě myšlenek. Tohle vážně chci vědět. Můžeš mi to napísat?
Miroslawek
23. 03. 2000
Na túto som Ti už raz svoj názor vravela, páči sa mi. Je to presne o Tebe, vystihuje Ťa možno viac, než by si si myslel :o)Ale pôvodná verzia sa mi asi páčila viac.
... tak tohle se mi líbí ... dost líbí ... díky ... a ta modlitba ... by možná zasloužila zestručnit a vyjasnit ... stejně ... Díky !