Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seIluze úniku
23. 03. 2000
0
0
882
Autor
Cavagnoud
Ta strašná magická
propast zkaženého
mládí
se jednoho dne probudí
rozhlédne se usměje se
až tě uvidí
vezme tvou ruku do své
dlaně, sevře ji pevně
jakoby ji chtěla rozdrtit
vydáte se na cestu
za snem
za představou
- nesmíte nikde zastavit
a tak jdete dál a dál
ruka v ruce,
noha vedle nohy
jako jedna duše
ty a tvé zkažené
mládí
všechno cos kdy měl
tě po vlasech teď hladí
ty - sám
bez víry
bez lásky
bez cíle
v želízkách
na cestě
ty - sám
bez pravdy beze lži
na prsou kříž
takže
bez naděje
bez spásy
bez Boha
ty sám - a nikdo jiný
ty, tvé oči
a už nikdo
tak sám
bez přátel bez rodiny
sám a sám
proklínán
pomlouván
nepochopen
zatracen
beze snů
bez myšlenek
bez poezie
bez pocty
bez soucitu
bez útěchy
bez pochopení
sám
tak to má být
jdi
Sbohem
ty a tvé
zapomenuté
mládí
bok po boku
ruka v ruce
ty, tvoje oči
a už nic
vůbec
nic
Myslim, že většina z Vás nepochopila smysl. Je to určitě škoda, protože Vám říkám, že je to vo něčem.
Ech, du to svoje rychle chytit do vlastnách pařátů, než se mi taky poztrácí v nánosech očních mžiků... dík za varování