kolaudace

Běloba sépiové kosti v ptačí kleci byla až omračující. Kanárek v koutě zobal zrní a občas si jen tak nervózně odpliv nějaké sprosté slovo.
Jeho pán měl evidentně zvrhlý vkus, což se ostatně dalo posoudit i podle vybavení celého pokoje.
V tuto chvíli však do výše zmíněného vtrhává banda chuligánů a zapalují záclonu, demolují kožený gauč, rozbíjí kovové židle, ohýbají vodovodní kohoutek trčící pod právě rozbíjenou baterií na ohřev vody, trhají lustr, dřez v rohu místnosti (ano, ten pod zdemolovaným vodovodním kohoutkem a ještě víc rozmlácenou baterií na ohřev vody) právě dostal ránu sekerou (nalezenou v těsné blízkosti ptačí klece.. kdoví proč) ze které se pravděpodobně již nevzpamatuje, obrazy na stěnách jeden z aktérů tohoto hrůzného extempore prořezává kapesním nožem, jiný sere na krásný chundelatý koberec přímo vprostřed místnosti, další močí na barevné skoro až kýčovité tapety s nějakým dětsky naivním motivem.
Kanárek celou scénu pozoruje, uzobává zrní, jediné co ho znervózňuje je hořící záclona, ale ta je v zápětí uhašena cákající vodou, takže může dál zobat zrní a semo tamo něco nadávat, semo tamo přiučit se nadávky nové od nezvaných hostů.
Když je v bytě patřičná spoušť, přesune se k sépiové kosti, nabrousí si zobák a vykřikne:
,,Král Karel má tvrdý játra!''
Demoliční četa se zastaví, na tváři se jim rozlijí udivené pohledy. Jeden z nich, pravděpodobně jejich vůdce, udělá pár nesmělých kroků ke kleci a ostýchavě se zeptá:
,,ehm.. chm.. mohl byste.. prosím.. zopakovat, co jste.. ehm... právě říkal?''
,,Král Karel má tvrdý játra!''
,,Aha. Ano. Ale jak to souvisí s naší.. ehm.. s naším pobytem zde?''
Pták ho chvilku pozoruje, pak si přebrousí zobák, skoukne nacvičeným pohledem celou tu bandu vystrašených gaunerů, poté si otevře klec a vyleze si na ní nahoru. To vše bez použití křídel. Poté promluví k vůdci:
,,to je heslo, ty kreténe! spletli ste si byt! To už je po šesté! Jak to tu mám kurva uklízet?! Ani lítat neumim, burrrani! Doufám že mi tu aspoň necháte tu ceduli!''
Vůdce si odfrkne, koukne po ostatních a navzájem si vymění provinilé úšklebky. Pak zaloví potetovanou rukou pod svetrem, načež na světlo vyplave cedule ZKOLAUDOVÁNO. Položí jí k ptákově kleci.
,,Děkuju'', řekne pták. ,,A teď, kdybyste se laskavě odebrali k Novákům, šesté patro, byt přímo nade mnou.''
Chlapi zasalutujou. ,,Jasně, šéfe''. Když se za posledním zavřou dveře, kanárek skoukne zdemolovanej kvartýr, odšourá se k telefonu a zavolá uklízecí službu. Pak si vleze do klece, nabrousí si drápky a zobák o sépiovou kost, a za občasného nadávání počne zobat zrní..

---