Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seR bel
24. 03. 2000
1
0
890
Autor
Erik
čtvrtek 16. březen 2000
R bel
Nechci se zbavit výrazu tváře
nechat působit kyselé deště
nechci se dobrat dna kalamáře
když můžu dát víc; ještě
Nechci přijít o pózu těla
co kolemjdoucí k zemi sráží
nechci žít tak jak se to dělá
pro mě jste stíny co do slepého těla
ostře a bez lítosti bolest vráží
co obětují na kamenném stolku
co rozum nad cit rádi sází
/Jen ta světla ve tmě?
jsou mí drazí/
Nechci se dobrat konce poezie
co hluboko ve mně sní a žije
chci životem proplout co by dítě
s duši plnou něhy a lásky
to říkám teď a tady!
to říkám Vám bez nadsázky
a váhání
tak napněte záchranné sítě
než život mě srazí do bolesti poznání
.....
sousoší: tím jsme chtěl říct, že s obsahem tak docela nesouhlasím a že ho nehodlám kritizovat (že ho vynechám z kritiky) Kromě toho, toho zbyde někdo docela dost, kolikrát i stejně (může to bejt i o ničem).
ale dík že ses ho zastal náčelníku :-))
Když vynechám obsah, docela se mi to líbí, ikdyž mám raději pravidlenější věci. moc se tam nehodí to dvakrát těla...
když se merle vynechá obsah většinou nebo skoro vždy nic nezbyde, nemyslíš?
To jsi mi napsal zrovna na narozky. Dík.
Moje sítě maj docela v tomhle směru hustý oka tak snad zachytí tě.Tip