Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Sklerotik

02. 10. 2002

702

Autor

jmm

Sklerotik

Bývával jsem velký sklerotik. Věděl jsem to, ale jen chvíli po tom, co mi to doktor oznámil, a pak jsem to zapomněl. Jednou, měl jsem špatný den, jsem nemohl najít svůj domov. Procházel jsem všechny domy ve městě a srovnával štítky na dveřích se jménem napsaným na průkazu s označením občanský průkaz. Své jméno jsem si nepamatoval, a tak jsem si říkal, že mě osoba napsaná v onom průkazu snad bude znát. Přestože naše město nemá moc domů, našel jsem byt se štítkem Pepa Rychlý až po půl roce. Bylo to tím, že jsem si nepamatoval, ve kterém domě jsem už byl, a ve kterém ne. Zazvonil jsem, ale nikdo neotvíral. Řekl jsem si, počkám. Opřel jsem se o dveře a ty se náhle otevřely. V předsíni jsem uviděl v zrcadle neznámého muže. Vypadal jako ten v občance, a tak jsem se ho zeptal jestli se jmenuje Pepa Rychlý a jestli mě náhodou nezná. Neodpovídal. "Ty ses vrátil?" ozvalo se mi za zády. "Kdo jste?" otázal jsem se. "Jsem tvoje sousedka, bydlím tady s Terezou," odpověděla a přihla si z PEPSI. Nebyla špatná, byla to dívka, jak má být. "Já vás znám?" vypadlo ze mě. "Ale Pepo, mě musíš znát," řekla a uculila se, jako bychom se znali nějak blíže, bez některých svršků. Tak já jsem ten v té občance, řekl jsem si. Porozhlédl jsem se po svém bytě, ale nikde jsem neviděl žádný nábytek. Všude jenom holé zdi. "Já nemám nábytek?" podivil jsem se. "Máš, teda měl jsi, ale asis zapomněl zamknout a někdo tě vykradl," odpověděla se soucitem. Otázal jsem se kde teď budu spát, načež se mi dostalo odpovědi, že u nich. Chytila mě za košili a vtáhla do svého bytu. V rychlosti jsem na štítku přečetl její jméno, které jsem v rychlosti zapomněl. Jak bylo vidět, ta druhá dívka, Fréza, nebo tak nějak se jmenovala, mě poznala. Co bylo dál vám vypravovat nebudu, stejně jsem to zapomněl. Ráno jsem se šel podívat do schránky. Sousedky mi ukázaly, která je moje, neboť jsem opět zapomněl své jméno. Při pročítání dost velkého stohu jsem kromě přání k Vánocům a k narozeninám, které jsem měl v červnu, našel dopis. Otevřel jsem ho a stálo v něm, že jsem přišel o práci. Nemrzelo mě to, neboť jsem si nepamatoval, že jsem nějakou někdy měl. Jak říká jedno přísloví, co si mozek nepamatuje, to srdce nebolí. A tak jsem nepoznal ve svém životě bolest (kromě schodů, viz. níže). V dopise stálo ještě, že důvodem propuštění je má půlroční nepřítomnost. Neměl jsem peníze. Nevěděl jsem, co mám dělat, ale sousedky mi poradily, že si mám zajít k doktorovi a on že mi možná uzná invalidní důchod. Prý budu dostávat peníze a nebudu muset nic dělat. Tato myšlenka se mi zalíbila. Rozhodl jsem se udělat několik nezbytných kroků, abych nemusel zase půl roku hledat byt. Své jméno jsem si nechal vytetovat na ruku a když jsem někam šel, uvázal jsem na kliku od svých dveří provázek, který jsem za sebou táhl. Některým lidem se to nelíbilo a schválně o něj zakopávali, a pak mi nadávali, ale já jsem si z toho nic nedělal. Došel jsem k posudkovému lékaři. Pověděl jsem mu o svém sklerotismu. Řekl mi, že není žádná cesta jak poznat podvodníka od pravého sklerotika. A tak jsme se přátelsky dohodli, že dostane z každého mého důchodu deset procent. Zeptal jsem se ho, kolik mu ta jeho práce hodí. "Mám hodně pacientů, protože pracovat se nechce nikomu. Měsíčně dostávám sto tisíc a ještě dvacet tisíc jako výplatu," odpověděl a vyhodil mě s tím, že stávkuje za vyšší platy. Takže peníze jsem měl zajištěné. Vycházel jsem z nemocnice, když tu najednou jsem pocítil tah v provázku, který jsem měl přivázaný k pasu. Tah byl silnější než já, a tak mě přitáhl až k mému domu. Před sebou jsem uviděl dveře. Tah nepovoloval, táhl dál a dál. Dveře byly naštěstí skleněné. Když jsem ze sebe vytáhl alespoň ty největší kusy skla, spatřil jsem schodiště. Byl to pro mě šok, neboť jsem bydlel až v sedmém patře. Modlil jsem se, aby ten tah přestal. Nepřestal. Po strastiplné cestě jsem spatřil muže, jak namotává mé lano. "Konečně jste přišel," zazněl jeho hlas jako hrom. Podivil jsem slovu přišel, ale neodvážil jsem se vzdorovat, neboť vypadal jako člen klubu přátel kulturismu. "Dlužíte mi nájemné za půl roku," pokračoval. "Zítra vám to zaplatím," ujistil jsem ho. Ale nebyl jsem si vůbec jistý, jestli seženu tolik peněz. Naštěstí jsem doma pod parketou našel tiket nedělní sportky a na něm byla výhra, která nebyla k zahození. Měl jsem na sobě otisky schodů, a tudíž jsem nebyl schopný dojít si pro výhru. Poslal jsem Frézu, aby mi to vybrala. Ta druhá sousedka mě zatím ošetřila. Kvůli takovému ošetření bych se nechal klidně zase povláčet po schodech. Ostatně i k tomu došlo. Fréza se nevrátila, a proto jsem neměl peníze. Slyšel jsem, že si koupila červeného sporťáka a vilu. Říkal jsem si kde na to vzala. Stýskalo se mi po ní, byla šikovná, i když ne tak, jako ta druhá sousedka. Na druhý den si přišel majitel domu pro nájemné, samozřejmě, že jsem žádné peníze neměl, a tak došlo k mému oblíbenému vláčení po schodech. Nájemné za mě musela zaplatit sousedka. Když odešla Fréza, bylo u ní místo volné. Svůj byt jsem předal majiteli domu a nastěhoval jsem se k ní, jinak řečeno převázal jsem provázek na její kliku. Od té doby mi pravidelně docházel důchod (bez oněch deseti procent pro doktora), a dokonce jsem si našel práci. Lidé se mi chodí svěřovat se svými problémy, a já jim je pomáhám vyřešit. Mé heslo zní: "Diskrétnost zaručena, aneb sklerotik nic nevykecá, neboť vše zapomene." Za rok se nám narodilo dítě, za další druhé dítě, třetí rok jsme si pořídili vilu hned vedle Frézy. I sporťáka máme, a dokonce dva.

warren

03. 10. 2002

Dát tip

hluboké príííma...

Katerina

03. 10. 2002

Dát tip

:-)))))

SatanasekHnusacek

02. 10. 2002

Dát tip

Super..fakt skvělý...vtipnej nápad a ¨směju se ještě teď *t

jmm

02. 10. 2002

Dát tip

:)) diky:)) jo takhle jsem psaval pred dvema roky a ztratila se inspirace... potrebuju pomoci ji najit:(( a nevim jak... vsichni rikaj ze to chce zenskou:)))