Návrat

větru a radosti

Půjdu po stopách zpátky

a neřeknu ani slovíčko omluvy

jen tiše zasyčím

 staré melodie

které jsem zaslechla na

přeplněném nádraží

 

Na ulici se projdu

po posledním listu

zůstal neodklizen

vzornými pracovníky

městské zeleně

 

Zapiji hlad vodou z kaluže

v jediném jejím odlesku

upravím si vlasy

 

A nakonec

tak jak se to má

rozpoutám bouři

na holé pláni

bez stromů s lidskýma očima

 

Starý lampář

mi na cestu rozsvítí

srdce všech

které jsem minula

na své cestě tam

 kde slovo je bez významu

a kde všechno

teprve začíná

---