Definice lásky

tenhle citát moc pěkný!

Domnívám se, že gramotnost nijak nepomohla lidstvu lépe se vyjadřovat. Nemyslím tím to, že většina lidí píše s chybami, ale spíše fakt, že málokdo přemýšlí o tom, co a jak vyjadřuje. Co se týče literatury: láska zde sice vždy měla svoje místo, ale málokdy dominantní. Homér píše svou Iliadu o hněvu, epos o Gilgamešovi je spíše o nesmrtelnosti, přátelství a lidství než o vztahu obou pohlaví, středověká a barokní literatura byla zaměřena více na Boha než na člověka (pokud jde o středověkou dvorskou lyriku, byla spíše naplněním ideálu dvornosti než vyjádřením skutečných citů). O významné úloze lásky tak, jak je chápána dnes, bychom mohli mluvit snad za humanizmu a za romantizmu - ale i tak byly vedle ní mnohé velmi důležité motivy (vztah člověka k přírodě, národní obrození apod.). Snad je pravda, že lidé nemají menší potřebu vyjadřovat se k lásce než měli kdysi; mají ale (alespoň ti píšící) menší potřebu vyjadřovat se k ostatním věcem. A tady je něco špatně...

Musim priznat, ze timto pohledem jsem se n ato divat nezkousel. A musim taky priznat, ze souhlasim.

Jeanne se opravdu vytahla a zde je moje poklona Tobe -hluboka poklona-. Ale i pres to naprosto nesouhla s tim, ze lasku nelze k nicemu prirovnat. Ackoli je to vskutku neco vyjmecneho a naprosto nezamenitelneho, je to stale -odpuste ten vyraz- "pouze" pocit, sice hluboky a prociteny, ale pocit. A jakoz takovy se da, anebo spise, se musi vyjadrit, jinak by nemelo smysl ho vubec prozivat, kdyz nemate moznost se o nej podelit. Vznikl by pouze prazne "neco".

K pripomince, a to padne, od Blouda musim podotknout, ze o lasce se psalo odjakziva. Je to vlastne nejstarsi a nejuplatnenejsi tema, ktere bylo kdy pouzito a zpracovano a to ve vsech moznych formach. Jiz z doby, kdy se nam dochovaly prvni pisemnosti se muzeme docist o vztazich dvou lidi. A stene to pokracovalo prez cely stredovek az do doby romantismu, kdy tomuto snazeni byla nasazena "koruna". Muj osobni nazor je, ze dnes lide vseobecne nemaji mensi potrebu vyjadrovat se o lasce, pouze se zlepsili podminky. Dnes je prevazna cast lidstva gramotna, coz jiste napomohlo vyjadrovani lidi, at uz k cemukoliv. A nesmime opomenout nova media, jenz davaji novy prostor -vsem-.

Jeanne: Myslím, že se mýlíš. Nedávno jsem byl na koncertě, kde mě jistá skladba Šostakoviče přesvědčila, že může existovat mnohem větší utrpení, než je utrpení lásky, mnohem větší utrpení, než si vůbec většina z nás dovede představit (jednalo se o zkudebněné zkušenosti z gulagu). I bez toho mám ale už delší dobu pocit, že evropská civilizace lásku příliš přeceňuje, a v poslední době zvláště - vlastně ne přeceňuje, ale má k ní dosti zvláštní přístup. Zpívá se spousta písní o lásce, spousta veršů je čtena - a jen poskrovnu jsou známa díla filozofická o udržení přátelství a náklonnosti. Máme se odevzdat citu a nepřemýšlet o tom? Ne. Uměle vytváříme propast mezi rozumem a citem tím, že nepřemýšlíme o citech...

lásku snad k ničemu nelze přirovnat. Každé štěstí je v porovnání se štěstím lásky podprůměrné, každá bolest z lásky je v porovnání s jinou slabý odvar. Možná se mýlím. Za filoz. úvahu T

Tý jo, Jeanne vysekla další a minimálně na úrovni původní...!:)