Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVrána
03. 04. 2000
0
0
1165
Autor
BLOOSEN
Letí, letí vrána,
lítá nad hrobem,
proč vstala tak z rána
a letí zrovna sem.
U hrobů je ticho,
mrtví jí neruší,
může si tu pouštět
to ticho do uší.
Když se ticha nabaží,
přejde ji na zvuk zlost,
vzlétne k živím zamíří,
tam je ho vždycky dost.
Život stejně jako zvuk
jednou pomine,
každý se dvakrát
s vřánou setká,
to ho nemine.
první dvě sloky jsou zbytečně dobrý, ten zbytek se mi k nim moc nehodí (formou)...
Máš pravdu, je to písnička. Zněla mi v uších, když jsem to četla. Jen nevim, jestli dobrá, protože nemám hudební sluch.
Znamý otnitolog německého původu Gustaf von Vogelfutterhouse ve své stati Krähe -Der mistische vogel napsal... "Vránu známe jako notorického nosiče zlobivých dětí, práskáče příchodu tuhého počasí a hřbitovního vyklovávače očí...Vrána je však pták přítulný a ochočení schopný, je společenský, kultivovaný, všímavý, přítulný ...a hlavně chutný".. proto badatel pokládá verše typu.."posedaly vrány na hroby, vysrali se tam zčista jasna z podoby" za přehnané až ulítlé.....