Lístek z nebe

Lístek z nebe

Snesl ses na zem z nebe,

těsně mi před očima spadl na chodník

jako sněhová vločka na zimní trávník.

Máš barvu podzimu, právě přišel tvůj čas,

slunce tě vybarvilo dozlatova,

jsi mi důkazem, že život v každém z nás

sílí, než ho utne ruka katova.

A pak tě zvednou cizí prsty ze země,

kde ležíš už jen nehybně.

Něčí oči zkoumají, jak ses vybarvil,

cizí dlaň si tě schová do kabátu

a ty bys křičel, šeptal, prosil -

Ale už nemůžeš, smrt si tě zabalila do brokátu.

Jsi jenom lístek z nebes,

co se na chvíli dolů snes.