Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sekaždý své moře
25. 10. 2002
0
0
462
Autor
beran
Věnováno Falce. Za její srdce, které neznám, ale přichází ke mně z veršů.
neuleť, dívko, na peříčku
smutných holubic
setři si slzy, co padaj´ na tvářičku
aspoň polovic
položím tobě ke kotníkům
skrojek mlhoviny
a smát se nepoznaným díkům
z lásky kocoviny
potom se vyšplháme s křídly oři
v sedlo, samotou spolčeni
každý ve svých vlnách moří
ohlazeni do snění
průser_mračen
22. 05. 2003
trochu mi to připomíná šansony styl Gellner - neuraž se, ale jazyk plebejců, nenásilné a nevtíravé zvolání. někde trochu vadí nestejnej počet slabik a sekavost verše při psaní ("potom se vyšplháme s křídli oři ... každý ve svých vlnách moří"), ale jinak to foneticky zní dobře... mimochodem, tohle je myšleno jak? "potom se vyšplháme s křídli oři" - jetli to OŘI je oslovení, měla by tam bejt čárka, jestli je to něco jinýho, tak jsem to nepobral.